Učme děti jíst ovoce přímo ze stromu
Léto má nakročeno ke svému vrcholu
a s ním je spojená bohatá úroda lesního i zahradního ovoce, především bobulovin. Dříve děti trávily mnoho času na zahradách, debatovaly o nejrůznějších zážitcích a jedly při tom po hrstech nejrůznější ovoce. Snědly ho často tolik, že mezi hlavními jídly už nepotřebovaly žádné svačiny. Ovoce konzumované přímo je nejzdravější, protože je čerstvé (předpokladem je samozřejmě nutnost nepoužívat na zahradě žádnou chemii). Vybíráme si ty nejzralejší plody, střídáme jednotlivé druhy ovoce podle chuti. Hodně záleží na prozíravosti tvůrce zahrady, zda se mu podařilo složit dostatečně pestrou paletu ovocných stromů a keřů, aby byly uspokojeny mlsné dětské jazýčky od jara až do pozdního podzimu.
Dnešní děti do značné míry zlenivěly, často nejsou ochotné udělat pár kroků do zahrady a natáhnout ruku pro několik malin nebo borůvek. Je to chyba nás rodičů i převládajícího životního stylu a stravovacích návyků. Mlsat ovoce musíme děti naučit už v útlém dětství, aby se z toho stalo něco naprosto samozřejmého a přirozeného. Pokud se to podaří, budou to dělat po celý svůj další život, takže získání této dovednosti se bohatě vyplatí. Odrazí se v lepší imunitě, pestřejší a zdravější skladbě stravy i v celkové tělesné kondici. Kdo přebíhá od keře ke keři nebo šplhá po stromě nemůže současně ležet u mobilu. A od pojídání rybízu, angreštu či borůvek je jen krůček k zájmu o dění na zahradě, o přírodu i o přiměřenou práci kolem zahradního hospodářství.
Dovolím si načrtnout seznam ovoce, které se snadno pěstuje, je dětmi oblíbené a mělo by se vždy vyskytovat na dobře naplánované zahrádce.
Děti mají nejvíc v oblibě zahradní, měsíční nebo lesní jahody, červené, žluté či černé maliny, kamčatské, indiánské a kanadské borůvky, lesní borůvky, angrešt žlutý i červený, rybíz černý, červený a bílý, třešně a višně, hroznové víno, černý jeřáb, zahradní i lesní ostružiny, brusinky, letní jablka, hrušky a japonské hrušky nashi, meruňky, broskve, švestky, špendlíky, fíky, aprikyru, hlošinu, dřínky, bobule mochyně peruánské, špendlíky, mirobalány, mirabelky, moruše a další ovoce.
Jak je vidět jen z tohoto skromného výčtu, i na menší zahrádce lze vypěstovat pestrou směs nejrůznějšího ovoce, jehož pravidelná konzumace podle toho, jak jednotlivé plodiny dozrávají, zaručuje dostatečný přísun zdraví prospěšných látek. Od konce května přes celé léto až do podzimu si většinou vystačíme s nabídkou dozrávajícího čerstvého ovoce. Přebytky můžeme zmrazit a v zimě přidávat do smoothie, péct ovocné koláče nebo vyrábět ovocné šťávy. Některé druhy ovoce lze také sušit. Díky tomu můžeme dosáhnout na vlastní ovoce po celý rok.
Základ úspěchu je vlastní příklad
Závěrem chci podtrhnout hlavní myšlenku - přimět děti celoročně se "pást" na zahradním ovoci. Je smutné, když jim ovoce nechutná, odmítají ho a to pak bez užitku spadne na zem a shnije. A my pak vydáváme velké peníze za zpracované potraviny, jejichž nutriční hodnota se s vyjmenovaným, zdravě pěstovaným čerstvým ovocem nedá srovnat. Je to především otázka dobré koncepce výchovy a poskytování vlastního příkladu. Když nás děti odmala vidí jíst ovoce ze stromku, chtějí ho také ochutnat... a to je ten začátek, o který tady běží a na kterém se toho dá hodně postavit.