Soustředěnost v každodenním rodičovské životě

Nejen při sportu, při učení nebo při práci je soutředěnost důležitá. Také v běžném každodenním životě může hodně věcí ulehčit a pomoct zvládat činnosti úspěšně.

Většinou si to ani neuvědomujeme, každý den však projdeme stovkami drobných úkolů a aktivit. V domácnosti, v práci, na cestách, během společného času s dětmi. Některé, hlavně často opakované činnosti, už obvykle děláme v režimu automatu,

sledujeme je sice ale nevěnujeme jim aktivní pozornost. A jsou to nejčastěji právě tyto činnosti, které se z času načas nevydaří - vysypou se odpadky mimo popelnici, zapomenou se doma klíče, napíše se do textu jiné datum, dítěti se obleče svetr naopak, zapomene se stáhnout noha z plynu v autě za značkou obce, nedostatečně se vysvětlí myšlenka.  Jejich náprava někdy zabere pár vteřin, někdy nabourá celý denní režim nebo způsobí jinou citelnou komplikaci.  

Jak to, že se to stane?  

Na hezkém příkladu to vysvětlil učitel východních filozofických směrů svým žákům, když se ho ptali, jak to, že je ve všem tak úspěšný a daří se mu, cokoliv během dne dělá:

"Je to jednoduché. Když ležím, tak ležím. Když sedím, tak sedím. Když vstanu, tak vstanu, když jdu, tam prostě jdu."

"To není možné", řekli mu na to žáci. "To přece děláme my také."

"Ale vůbec ne", odpověděl jim učitel. "Dívám se na vás a vídím, že když ležíte, jste už připraveni si sednout. Když sedíte, už přemýšlíte nad tím, jak se postavíte. A když se pak postavíte, v myšlenkách už jste se vydali na cestu." 

Všimli jste si, že učitel mluvil o úplně všedních nenápadných každodenních aktivitách? Běžně je v životě téměř nevnímáme. Během nich se přitom také (ne)soustředíme a vytvoříme si podle toho zvyklost. A když potom přijde činnost, která až tak běžná není, obykle si tuto zvyklost převezmeme i pro ni. Jako třeba - když se doma naučíme každý den si ráno postlat postel, budeme ji stlát i na dovolené. A naopak.  

Plné soustředění a vícenásobná činnost

Soustředění je někdy spojováno s myšlenkou, že se nemá dělat více různorodých věcí najednou. Je to vlastně také jedna z možností, jak se co nejvíce zaměřit na jednu aktivitu. Není to však záruka pozornosti, jen jednodušší úkol, který s menší pravděpodobností roztříští naši soustředěnost. Základem je věnovat své činnosti nebo svému cílu aktivní pozornost, vědomé zaměření. Kdo se naučí intenzivně používat svou pozornost, zvládne i více souběžných aktivit lépe než ten, kdo bude dělat sice jen jednu aktivitu, ale pouze s částečnou pozorností.

Proč je užitečné se soutředit i na běžné každodenní aktivity?

Každý se večer cítí lépe a spokojeněji, když během dne nastřádal byť jen drobné každodenní úspěchy, než když se nic nedaří. Při drobných úkolech přitom nejsou potřebné žádné výjimečné schopnosti a dovednosti, je to spíše hlavně otázkou pozornosti. A spokojený rodič je přece základem spokojeného dítěte. 

Samozřejmě, není to o tom, aby se nikdy nic nepřihodilo a nepokazilo. Člověk není stroj a i chybami a neúspěchem se učí. Svou soutředěností také většinou můžeme ovlivnit hlavně své aktivity, ty společné už méně. Pro spokojenost v životě je však potřebné, aby dlouhodobě nepřevažovaly ty nepovedené aktivity a abychom alespoň v těch  svých jednoduchých několikrát za den uspěli. A na ty většinou aktivní pozornost vystačí. A podobně jako mnohé jiné schopnosti i na míře soustředění se dá pracovat a zlepšovat ji.