Kdo chvíli stál, již stojí opodál

Většině českých rodičů hrozí, že se jejich děti stanou jen pomocnou pracovní silou.

Kamevéda oslovuje pouze malou část rodičovské populace. Především ty prozíravé, odpovědné a pracovité matky a otce, kteří reálně vnímají, kam svět směřuje a kde se bude nacházet za několik desítek let, až oni zestárnou a jejich děti budou živit své rodiny a budou na vrcholu životních sil. Většině ostatních nároky spojené s takovou výchovu nevoní.

Nicméně poslední vývoj v oblasti výchovy, a zvlášť statistická data zpracovaná v rozvinutých asijských a západních zemích, hovoří velice jasně. A pro lidi na západě to není veselé čtení.

Dnešní lenivost a ústup z nároků na vzdělání způsobí náš zítřejší úpadek

To nejsou moje slova, kterými se snažím burcovat rodiče k mnohem větší angažovanosti, péči a pozornosti vůči dětem. V tomto případě nejde ani o dosahování úspěchů na sportovním poli. Tady už jde o dosažení důstojného života, nebo možná dokonce o samotné přežití. V současné době už Češi nejsou ochotní vykonávat některé podřadné práce, práci si vybírají a tu horší nechávají zahraničním pracovníkům. Ale za jednu nebo dvě generace může být všechno úplně jinak.

Nedostávat domácí úkoly je snem každého žáka a vlastně i rodiče. Zní to skvěle a asi můžeme mít pocit, že se bez starostí s úkoly klidně obejdeme. Ale je to ve své podstatě jen zkratka k úpadku, podobně jako jsme se přestali hýbat, otužovat a tak nějak celkově vystupovat z komfortní zóny. Přivolali jsme si tím vedle příjemného pohodlí i nekonečnou škálu fyzických i psychických problémů.

medium-shot-father-watching-kid

Bezstarostné mládí versus tvrdá práce

Víc už se dočtete v článku níže. Věřím, že přiměje k zamyšlení. Jde vlastně o školský systém a všeobecné vzdělání, ale celý ten proces je totožný s výchovou dítěte k profesionálnímu sportu nebo k umělecké virtuozitě, pokud máme vysoké cíle. Pokud chceme, aby dítě dosáhlo na skutečně vynikající vzdělání, je třeba vytvořit nároky odmala a dělat hodně navíc, aby bylo možné v tvrdé konkurenci obstát. Je to stále ten stejný princip vedoucí k úspěchu, který prostě nelze ignorovat.

Kritici Kamevédy směřující dítě k profesionálnímu sportu to mají vcelku jednoduché. Vystačí si s názorem, že profi sport je jen pro hrstku vyvolených a jde o náročnou cestu s nejistým výsledkem, která je navíc spojena se ztrátou bezstarostného mládí plného volnosti a lenošení.

Ale jak se zdá, poslední vývoj ukazuje, že bez tvrdé práce v mládí na tom bude dítě v budoucnu bídně, ať už se rozhodne pro jakoukoliv životní dráhu. Po přečtení článku možná bude i vám blíž názor, že jen dítě usilující odmala o nějakou kariéru za podpory rodičů má v budoucnu šanci na dobrý život.

Zdroje: