Šimon Palovčík: šampionem za pár let

Ať už je to sport, věda, byznys či umění, mimořádná kvalita se spolehlivě dosáhne opakovaným vybrušováním talentu. Tisíce a tisíce hodin učení, práce, tréninku. Když jsou tyto hodiny navíc provázeny vnitřním nadšením a zaujetím, je to jako přídavný turbo motor na cestě za cílem.

Na jednu takovou cestu se vydal také Šimon Palovčík, třináctiletý školák z Jihlavy. S tužkou, propiskou či vodovkami prosedí nad papírem denně hodiny a výsledky jsou patrné. Jeho portréty lidé nevěřícně obdivují už nyní.

Šimon Palovčík

Je to fascinující. Šimonovi je v tuto chvíli opravdu pouze třináct let. Svůj volný čas v několika posledních letech zasvětil kreslení portrétů. Jaký význam pro něj tento (prozatím) koníček má, zachycují jeho odpovědi a vyjádření. Jsou plná hluboké vášně, kterou do kreslen vkládá:

"Nedovedu si představit, že bych se někdy kreslení vzdal, abych se věnoval něčemu "užitečnějšímu. Mě vlastně pořádně zajímá jediná věc: kreslení. O víkendu klidně prosedím u stolu deset dvanáct hodin a jenom kreslím. Upřímně, pro mě neexistuje možnost, že bych někdy dělal něco jiného."

Šimon hodně kreslil už jako malý kluk. Jeho častým námětem tehdy byli především dinosauři. Výtvarničině se cíleně začal věnovat až od 4. třídy, kdy mu kamarád přinesl knihu Velká technika kreslení a stínování. Z ní se začal učit první postupy a o rok později už měl jasno. Portréty jsou pro něj to pravé.

Ví, co chce, co umí a jak se dál zlepšovat

Tuto pasáž bych chtěl zvýraznit. V procesu výchovy, a později už své „samovýchovy", dospěl mladý člověk do stavu, kdy dokáže nabyté zkušenosti, informace a dovednosti přetavit do logického zhodnocení jeho současné pozice a především pak možností dalšího postupu. Motivací a hnací silou je obrovská, neukojitelná vášeň pro kreslení, kterou dokáže uspokojovat pouze hodinami praxe, tréninku a studia teorie, což produkuje další a další vrstvy myelinu v jeho mozku. A díky tomu posouvá laťku svého kumštu stále výš.

Inspirace z historie

Šimon čerpá mnoho inspirace z historie umění, studuje techniky kreslení těch nejlepších malířů všech dob:
"Inspirují mě především staří renesanční mistři – Leonardo da Vinci a Michelangelo."

Kdo je víc?

"Leonardo byl fantastický a univerzální. Dokázal úžasné věci, ale Michelangelo byl podle mě ještě lepší," neostýchá se Šimon vyslovit svůj názor.

Šimon před časem nakreslil hlavu legendárního vousatého génia z učebnic – Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva, tvůrce periodické tabulky prvků. Dal si záležet, vyhrál si s každou čárkou, s každičkým detailem. A výsledek byl opravdu působivý, až omračující, což také ocenili porotci 47. ročníku Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice.

Téma této soutěže pro rok 2019 znělo: chemie. Přihlášeno bylo celkem 15 336 prací školáků ze 70 zemí světa. A nejlepší z nich byla ta právě Šimonova. Se svým Mendělejevem zvítězil. Podobu ruského chemika vtěsnal pomocí tužky a vodových barev na maličký prostor 15 x 10 centimetrů a obrázek ve finále zasadil jako perlu do obrovského kartonu.

"Tu práci jsme nazvali Na počátku všeho byl Mendělejev. A je to opravdu precizní dílo. Šimon chtěl, aby to celé mělo nádech patiny a působilo to starodávným dojmem, čehož také perfektní kombinací hnědé a šedé barvy docílil," popisuje učitelka výtvarné výchovy Ivana Cejpková, k níž chodí nadaný hoch i na výtvarný seminář.

Jen pár let a už sbírá ocenění

Šimon si v Lidicích převzal ceny dokonce hned dvě:

hlavní, medaili za kombinovanou techniku
a pak ještě čestné uznání za kresbu

Ve třetí třídě přitom ještě zobrazoval pouze obludy a nestvůry podle komixů. Rok na to zaúřadoval osud, v podobě kamaráda a jeho knihy kreslení. Postupně začal kreslit víc a víc. A rozumět. Po nějakém čase přešel na portréty: „Bavilo mě a pořád baví zachycování rysů v obličeji. Jednoznačně nejzábavnější činností jsou pro mě portréty starých mužů. Důvod? Mají hodně vrásek," usmívá se Šimon.

V jednoduchosti je krása

Starce i mladíky kreslí perem, voskovkami, tužkou. Jeho hlavní "zbraní" je však již zmíněná propiska. "Docela dlouho jsem zkoušel obyčejnou tužkou stínovat, ale po čase mi došlo, že mi to nejde tak, jak bych si přál. Tužka má zkrátka jiný pigment. Nejvíc mi vyhovuje propiska. Navíc se nikdy neobrousí, takže ji nemusím ořezávat. Akorát po pár týdnech dojde náplň."
V jistém slova smyslu to také byla nouze, která vybrousila jeho talent. Když byl Šimon menší, nikdo v jeho okolí na něj neměl moc času, aby mu seděl modelem. Tak si musel vystačit s obrázky a fotkami. Vždycky si někde našel snímek toho, koho chtěl, a nakreslil ho. Mnoho obličejů však pochází jen z jeho fantazie.

Těch portrétů je dnes už docela velké množství a dívat se z blízka na všechny ty perfektní práce, ať už s blízka či po mírném poodstoupení, je zážitek. Některé z nich si můžete prohlédnout ZDE.

Zázemí pro talent

Jak bude Šimon Palovčík kreslit za pět let? A jak v dospělosti? Při pokusu o zamyšlení představivost selhává. Musíme si počkat. My všichni. Ale rozhodně to bude stát za to.

"Šimon je skutečně mimořádný talent. V tom, jak kreslí, nemá konkurenci. S ohledem na svůj věk má neuvěřitelné schopnosti," říká učitelka Cejpková. Byla by ráda, kdyby se její žák dostal na nějakou dobrou střední školu. "Věřím, že leckterý ředitel by mu i snížil školné, nebo mu je dokonce odpustil, protože by si přál mít na škole tak nadaného studenta."

Z uvedeného není jasné, zda má Šimon pro svůj talent vytvořeno zázemí. V článcích nebyla ani zmínka o vlivu rodičů na Šimonův talent. Mohla to být náhoda, nebo se ke všemu prokousal sám a pouze měl štěstí na kamarády a zapálenou paní učitelku, která jej dokázala povzbudit, ukázat mu směr a bdít nad jeho dosavadním uměleckým růstem?

Kamevéda a samovýchova

Cílem Kamevédy je představit dítěti možnosti a impulzy, seznámit ho a nechat vyzkoušet různé činnosti a aktivity, vytvářet si postupnými krůčky bližší vztah. Dítě si pak samo může vytvořit silný zájem o určitou dovednost a dále tento zájem samo prohlubovat. Dojít až k bodu, kdy mu zdokonalování dovednosti přinese takové potěšení, že je schopno aktivitu den co den provozovat dlouhé hodiny na základě svého svobodného rozhodnutí. Díky tomu ji pak dokáže zvládnout lépe než většina ostatních. A to pak před mladým člověkem otevírá svět dokořán.

Kamevéda je postavená na podpoře dítěte především od rodičů. Pokud rodiče správně tuto podporu pojmou správně, je to téměř sázka na jistotu. Někdy se však může stát, že to nejsou rodiče, kdo dítě vede. Existují různé důvody, díky kterým si nemohou všichni rodiče tuto životní zkušenost prožít. Je skvělé, pokud se v takovém případě za talentované dítě postaví nadšený snaživý učitel, škola, instituce či stát se stipendiem.

Dítěti, které je zvyklé od narození být v mnohém „samo na sebe" obvykle stačí málo, aby se svým talentem dobře naložilo. Je tu však celkem vysoké riziko riziko, že nezkušené dítě při své cestě narazí na překážky a zkoušky, které ho mohou přibrzdit nebo zastavit úplně - např. nedostatek finanční podpory pro rozvoj talentu, věková nekompetence prezentovat svůj talent oficiálně na veřejných akcích, vliv „party" či okolí na jeho zaujetí apod. Dívat se na konec talentu z takovýchto důvodů je velmi smutné.

Závěrem

V dnešní společnosti bývá úspěch spojován s mohutnou medializací úspěšné osobnosti, se ziskem prestižních ocenění, slávou a bohatstvím. My rodiče bychom si ale kromě toho přáli, aby naše výchova a vysoce nadstandardní péče přinesla milovanému dítěti především pocity štěstí a uspokojení. Pokud člověk cítí, že dokáže díky nabytým schopnostem produkovat relativní dokonalost a krásu, prožívá při tom napětí, nejistotu i očekávání, a následně satisfakci, radost a uspokojení. Pokud tato činnost přináší užitek a radost jemu i ostatním lidem, přecházejí tyto pocity v opravdové štěstí. A to je hodnota, která svojí hloubkou a intenzitou předčí veškerá jiná, především hmotná ocenění, která výjimečnost a úspěch přináší.

Zdroje:

Roman Streichsbier, Učím se od starých mistrů, Mladá fronta DNES 20.5.2019, s. 14
https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/umeni-kresba-kreslir-portret-skola-simon-palovcik-jihlava-vysocina-nadani-talent-uspech.A190520_476892_jihlava-zpravy_mv
http://www.jihlavske-listy.cz/clanek28189-fascinuji-me-obliceje-rika-talentovany-kreslir-simon-z-vysokych-studnic.html