Úspěšné dítě a marketing

Autor: Pavel Zacha

Dnes si můžeme procvičit reakci na situace a na argumenty, se kterými se rodiče setkají v momentě, kdy na sebe jejich dítě začne výrazněji upozorňovat. Pokud chcete už od počátku oslovit silné partnery a sponzory, aby vám s náklady na kariéru pomohli, je třeba úspěchy nějakou formou prezentovat. V době sociálních sítí je to mnohem snadnější, než v dobách dřívějších. Současně se vstupem do veřejného prostoru se dítě seznamuje s pozorností okolí, učí se zvládat úspěch, pozitivní i negativní reakce.

Umět se pohybovat v mediálním prostoru je velice důležitá součást sociální inteligence a s jejím rozvojem je vhodné začít brzy. Čím dříve s tím začne, tím přirozeněji a snadněji to později bude zvládat a nebude ztrácet energii zvládáním stresu nebo strachu z vystoupení před publikem.

Na druhé straně si tím zaděláváme na problémem. Část ostatních rodičů totiž považuje své dítě za minimálně stejně dobré. Prezentací pokroků svého dítěte provokujeme závistivé reakce a jste nuceni překonat první zákeřné překážky.

Jakmile se o své dítě víc staráte, rozvíjíte ho, trénujete a učíte nad rámec obecných zvyklostí, svým způsobem se tím vyčleníte z okolní komunity. Ostatní rodiče, lékaři, učitelé, kamarádi, sourozenci nebo trenéři k vám začnou zaujímat postoj adekvátní tomu, jaký je jejich vlastní výchovný koncept, vzdělání a pedagogické znalosti. Situace se dále mění a vyvíjí podle toho jak výrazně dítě své vrstevníky převyšuje. Tento proces můžete sledovat ve své rodině, ve školce a později ve škole. Ale hlavně v těch sférách, na které se společně soustředíte.

Jste odlišní, proto jste podezřelí a špatní!

Určitá část vás může respektovat, kopírovat a fandit vám, většina se ale snaží vaši cestu zpochybnit. Nezkušení rodiče jsou zaskočeni. Chtějí pro své dítě udělat to nejlepší, zcela se mu odevzdají a jsou přesvědčeni o tom, že je vedou ty nejčistší pohnutky a opravdu hluboká láska k dítěti. A najednou jsou podezříváni ze zištnosti, ze zneužívání dítěte k dosažení něčeho, co sami dříve nedokázali zvládnout. K silným argumentům odpůrců jejich snažení náleží tvrzení, že svým dětem berou bezstarostné mládí, které mají právo prožít.

Jsou zmatení a mnozí mohou zapochybovat. Proto považuji za důležité rodiče v tomto ohledu vzdělávat a připravovat na momenty, které budou zákonitě přicházet. Ujišťovat, že jejich cesta je správná. Současně je užitečné dopředu vědět, co v určitou chvíli nastane. Jde totiž velice snadno tu negativní energii z okolí přetavit na palivo, které naopak vaše úsilí znásobí a udrží ve správném směru.

Podobným situacím jsem se věnoval už ve své první knize, toto pojednání je pokračováním onoho důležitého tématu.

Pojďme si na jednom nedávno publikovaném článku ukázat, jak to v praxi funguje:

Dovolil jsem si v něm označit několik myšlenek nebo názorů a ty pak konfrontovat s vlastními zkušenostmi a s filozofií Kamevédy.

Ještě než se narodil, měl život nalinkovaný.(1) Tatínek Jake San Miguel si jako malý přetrhal vazy v koleni a mezi profesionály to nedotáhl, a tak se jednoduše rozhodl, že syna Maddena bude vychovávat jako sportovce už od kolébky.

Takových pokusů už byly mraky, třeba před třemi roky oblétl svět příběh sedmiletého Rudolpha Ingrama, jenž díky přísnému režimu trhal sprinterské rekordy.

V Česku je zřejmě nejznámější životní story hokejisty Pavla Zachy, kterému otec narýsoval cestu do NHL už dávno před draftem.(*)

Kromě tréninků a striktní stravy - povětšinou dostává na talíř jen lososa a hnědou rýži(2) - se totiž musí věnovat četným merketingovým povinnostem.

Jake si na začátku měsíce pronajal dodávku a vozí syna od jednoho univerzitního města ve Spojených státech k dalšímu. Maddena ukazuje tak trochu jako cvičenou opičku(3) a doufá, že mu vysoké školy nabídnou už v takto mladém věku s předstihem stipendium nebo že jej aspoň pomůžou zpropagovat na sociálních sítích.

"Vytváříme značku.(4) O všechno se starám, v marketingu se vyznám," kasá se tatínek. Na instagramovém účtu má Madden už přes 300 tisíc sledujících, každý den přidává fotografie a videa s nejrůznějšími celebritami. Což mladíkovi na sociálních sítích znovu zvyšuje dosah.

Momentálně vyděláváme asi 100 tisíc dolarů ročně. Točíme reklamy a různé další věci.(5) Víte, už je mi šestatřicet, svůj život mám za sebou. Tohle všechno dělám pro své děti," rozhovořil se pro zámořský server The Athletic.

Tvrdí, že Madden bude jednou známějším a mediálně atraktivnějším sportovcem než Bronny James,(6) syn hvězdného basketbalisty LeBrona Jamese.

Snad ze všech vyjádření je jasné, že Jake se rád vytahuje,(7) jakmile k tomu má příležitost.

"Můžu se dostat ke každému! Mého Maddena na sítích sleduje třeba manželka syna Donalda Trumpa. Kluk je jedním z největších influencerů , které na internetu najdete," rozhlašuje.

Sám Madden, jenž využívá přezdívku Baby Gronk podle jednoho z nejdominantnějších amerických fotbalistů posledních let Roba Gronkowského, do médií nemluví, to obstarává jeho otec. I sportovní cestu má rozjetou slušně, o tom nemůže být pochyb. Ve svém věku je daleko mohutnější než ostatní vrstevníci,(8) daří se mu v americkém fotbale, v baseballu i dalších odvětvích. Ve škole patří mezi nejlepší, mívá samé jedničky.(9)

Jenže za jakou cenu? Dětství si zrovna neužije.(10)

Ale je z něj celebrita. Celosvětová! Dostává lístky na basketbal přímo k palubovce, je velkým talentem amerického fotbalu. Tohle se nikdy předtím nestalo," brání Jake svůj projekt.

Ten mimochodem započal i kvůli tomu, že se bojí měnícího se klimatu, a tak se snaží svou rodinu zajistit, než bude pozdě. (11)

Není si jistý, jestli to Madden mezi profíky skutečně dotáhne.

"Nikdy nevíte. I moje děti můžou začít brát drogy nebo se nechat zbláznit nějakou ženou. O něj ale bude postaráno," vykládá.

A tak mladík dře, tatínek se stará o publicitu a počítá zisky.(12)

Madden se už zná s basketbalovou legendou Shaquillem O´Nealem, hollywoodským hercem Markem Wahlbergem nebo americkou gymnastickou hvězdou Olivií Dunneovou. Ovšem to ještě automaticky neznamená, že je šťastný.(13)

Pavel Zacha, reakce na vybrané pasáže článku:

1. Život měl nalinkovaný ještě než se narodil...

Někteří úspěšní rodiče skutečně určili svým dětem předmět kariéry ještě před jejich narozením a pak společně dospěli do vysněného cíle (Serena a Wenus Williams, Tiger woods,...) Z pohledu Kamevédy to ale není vhodný postup. Dáváme přednost komplexní výchově, předestření velké škály podnětů, možností a činností. Dítě dlouhodobě pozorujeme, vnímáme jeho pocity a preference, analyzujeme, co ho baví a při čem je šťastné. A až na tomto základě a s jeho jednoznačným souhlasem vytyčujeme někdy mezi osmým až jedenáctým rokem hlavní směr kariéry.

* V Česku je zřejmě nejznámější životní story hokejisty Pavla Zachy, kterému otec nalinkoval cestu do NHL ještě dávno před draftem...

Tato zmínka možná svědčí o faktu, že Kamevéda se v našich končinách stala známým pojmem, současně autor uvedl v jedné větě nepravdivou informaci a ve druhé tvrdí holý nesmysl.

Podstatou Kamevédy a tedy i výchovy našeho syna byla snaha rozvíjet jeho potenciál ve všech dostupných směrech, nejprve bez jednoznačného zaměření. Když se narodil, byl pro nás lední hokej jen jednou z šesti hlavních sportovních oblastí, ke kterým bylo možné v budoucnu směřovat, pokud to bude dávat smysl. Přesto se už roky opakuje v českých médiích nepravdivé tvrzení, že si Zachův otec usmyslel už před narozením syna, že z něj vychová hokejistu NHL. Autor tohoto článku tuto opakovanou pasáž neopsal přesně a tak vznikl úplný nesmysl o nalinkování cesty ještě dávno před draftem NHL. Draft NHL je vyvrcholením celoživotního snažení mladých hokejistů. Všichni draftovaní hráči museli hrát hokej odmala, jinak by se o NHL nemohli ucházet. Pokud by se někdo nerozhodl na sobě pracovat až po draftu, byl by atraktivní tak možná pro okresní přebor. Tady vidíme, že celé toto souvětí postrádá hlavu a patu.

2. Povětšinou jí lososa a hnědou rýži...

Pokud jde o lososa uloveného ve volném oceánu, jde v kombinaci s hnědou rýží o vhodnou stravu pro sportující dítě, ale ani takové jídlo by se nemělo příliš často opakovat. Důležitá je pestrost a bio kvalita předkládaných potravin a výrazné zastoupení zeleniny, ovoce, cereálií, ryb a mořských plodů, kvalitního masa, mléčných výrobků se zařazením ovčích a kozích produktů, bylin, cibulovin, hub, ořechů, semen...

3. Maddena ukazuje jako cvičenou opičku...

Někdy je ku prospěchu, aby dítě předvedlo, co umí. Kvalitně rozvíjené dítě má už velice brzy celou škálu věcí, které dokáže předvést a zapůsobit. Tuto posměšnou větu často pronášejí rodiče, jejichž děti žádné významnější schopnosti nemají. Velká část dětí neumí v současné době kromě jednoduché říkanky předvést prakticky nic, co by stálo za pozornost. To je jeden z důvodů, proč jiní rodiče reagují na šikovné děti velice podrážděně a opět za tím nestojí nic jiného než závist a vlastní výchovné selhání.

4. Vytváříme značku...

Vytvářet značku, to může představovat počátek velice zajímavého a smysluplného procesu. Pokud už na počátku zvládnou rodiče investovat například do kvalitního loga, které nebude třeba později měnit, váš svěřenec získá obrovský náskok. Nevěřili byste, kolik úspěšných sportovců uvažuje na vrcholu své kariéry o tom, že si založí vlastní firmu, vlastní projekt a vlastní značku. Mají nespornou výhodu v tom, že jsou v dané chvíli známí a populární, na sociálních sítích mají vysokou sledovanost. Ale na druhé straně začínají s tvorbou vlastní značky úplně od nuly. Pokud ale takovou značku už vlastní a propagují například 25 let, a pak ji potvrdí sportovními či jinými úspěchy, její potenciál a dosah nelze srovnávat.

Současně to dítě nutí nedělat nic, co by jeho značku mohlo poškodit. Snaží být úspěšné, což značku posiluje. Ve snaze prezentovat další a další úspěchy a rekordy to vyvíjí tlak na každodenní tvrdou práci, zdokonalování dovedností a trénink odvedený v maximální intenzitě. To je jen podporuje šanci na úspěšnou kariéru.

5. Momentálně vyděláváme 100 tisíc dolarů ročně...

Domnívám se, že s tímto příjmem lze financovat velice sofistikovaný proces rozvoje budoucího prefesionála. Pokud rodič nalezne způsob, jak získat peníze pro dítě a současně mu zůstane dost času pro samotný rozvoj, má vyhráno. Aby bylo chování rodiče v pořádku i po etické stránce, měly by být všechny tyto prostředky utraceny v zájmu dítěte, tedy v procesu jeho rozvoje, výživy a regenerace. Jakmile by totiž došlo k tomu, že by člověk už v dětství tvrdě pracoval a současně i živil své rodiče, zavánělo by to zneužitím dítěte a využíváním jeho práce, výsledků a dosaženého potenciálu dospělými, což nepovažuji za správné a vůči potomkovi za korektní. Rodič by dítě do budoucna neměl zadlužit, neměl by ho zatížit závazky, které by bylo třeba v dospělosti splácet, ale také by neměl žít z výsledků jeho práce. Jakmile dospěje a stane se profesionálem, je to už něco úplně jiného. Pak už je na místě pamatovat na ty, kteří se mu v mládí obětovali. Také finanční pomoc je namístě, pokud je to zapotřebí. V období občanské dospělosti už je plnoprávným subjektem schopným rozhodovat se a nakládat se svým majetkem.

6. Tvrdí, že Madden bude jednou známějším a mediálně atraktivnějším sportovcem než Bronny James...

Něco podobného by rodič nikdy neměl vyslovit. Tvrdit, že někdo bude jednou lepší, než jeho konkurent, že bude nejlepší hokejista nebo fotbalista na světě, je přinejmenším hloupé a velice těžko se takový cíl dosahuje. Máme pod kontrolou výchovu vlastního dítěte, ale neovlivníme proces rozvoje stovek dalších dětí, které mohou mít lepší genofond, prostředí, ve kterém vyrůstají i motivaci k dosažení lepších výsledků. Současně je ale správné určit si vysoké cíle a jít za nimi. Prohlásit o desetiletém chlapci, že jednou bude nejlepší fotbalista na světě, to není uvážené a hodně lidí to proti

vám popudí. Možná i eventuální sponzory. Můžete s tímto cílem v dětství pracovat, ale raději pouze v intimním rámci rodiny - ne na sociálních sítích. Pokud uvedu vlastní příklad, měli jsme se synem od jeho předškolního věku velký cíl hrát jednoho dne NHL. Být hráčem NHL byl hlavní cíl, se kterým jsme se netajili ani navenek. Věřili jsme, že vzhledem k tomu, co vše tomu dáváme, a jak výjimečné postavení syn postupem času získával mezi vrstevníky, má vše potřebné k tomu jednoho dne podepsat profesionální kontrakt v zámoří. Ale nikdy nikdo z nás by neprohlásil, že bude nejlepší v celé NHL.

Na druhou stranu lze chápat například specifické prostředí profesionálního tenisu, kde se hodně věcí točí kolem žebříčku a každý chlapec nebo dívka, otec nebo matka sní o pozici světové jedničky jako o kvalitativní metě nejvyššího kalibru. V tomto prostředí je to jako cíl naprosto pochopitelné a legitimní, dobře se s tím pracuje během tisíců hodin tréninku, tak proč tuto motivaci nevyužít, pokud u dítěte dobře funguje.

7. Jake se rád vytahuje...

Pokud rozvíjíme dítě od kolébky a věnujeme se mu naplno, potom je možné už v takových pěti nebo šesti letech dosáhnout obrovské kvalitativní převahy v některých disciplínách oproti vrstevníkům. Některé rodiče to může svádět k podobným prohlášením a ke chlubení, kterým si ale nepomáhají a jen zmnožují řady těch, kteří jim přejí neúspěch. Domnívám se, že je naprosto správné pochválit dítě za každý rekord a posun v jeho rozvoji, oslavit vše, co bylo dosaženo poctivým tréninkem, ale veřejně je vhodné prezentovat pouze skutečné výsledky a výkony bez chvástání a chlubení, které si bohužel mnozí rodiče neodpustí.

8. Ve svém věku je daleko mohutnější, než ostatní vrstevníci...

Dostatek pohybu, geny po rodičích, vynikající strava, dostatek spánku, pobyt na slunci, plavání v moři, vysoká motivace, život bez chronického stresu, interesantní rozvojový program, to vše souvisí s tím, že dítě rozvíjené tímto způsobem prosperuje i po fyzické stránce, je zdravé a fyzicky vyspělé. Je to i výhoda při dosahování výjimečných výsledků. Současně s tím, že dítě je mohutnější než vrstevníci, je tu i určité riziko ztráty výkonnosti. V rámci kolektivních sportů, zvlášť v hokeji, jsem byl svědkem mnoha příkladů, kdy fyzicky vyspělejší dítě bylo trenéry, a dokonce agenty či skauty nezdravě přeceňováno. Přitom se mi to jevilo tak, že jeho dominance pramení čistě z aktuální fyzické převahy a není podpořena dovednostmi či herním myšlením. Jakmile totiž necháme takového jedince mezi vrstevníky dominovat, uspokojí se a ztratí dynamiku rozvoje. Ještě více se vše komplikuje v momentě, kdy jde dříve do puberty a jeho fyzické dominance ještě vzroste. Stačí mu pak opravdu málo na to, aby byl úspěšný. Nemusí na sobě pracovat, nemusí jít na hranici svých možností na tréninku i v zápase, a přesto o něm všichni hovoří v superlativech. To může být pro jeho vývoj extrémně zhoubné. Ostatní totiž byli nuceni pracovat ve stejné době na své technické stránce, na dovednostech, a v určitém momentě i oni vstoupí do fáze rychlejšího růstu a nabývání svalové hmoty. Původně dominující jedinec, který v šesté třídě o půl hlavy převyšoval ostatní, zůstal třeba na nějakých 178 centimetrech, ale jeho dříve slabší konkurenti se najednou přehoupli přes 190 centimetrů a váží o deset kilo navíc. Tak zásadní změnu podmínek mnoho dětských talentů psychicky neustojí, stagnují nebo i končí kariéru.

Spolehlivým lékem na tento problém je zařazení vyspělejšího sportovce mezi starší hráče, kde fyzická dominance zanikne. Musí neustále bojovat o svoji pozici s maximálním úsilím. Čím vyšší věkový rozdíl sportovec ustojí, tím dříve bude připraven ke vstupu mezi dospělé a pak do profesionálního sportu.

9. Ve škole patří mezi nejlepší, mívá samé jedničky...

V lidském životě je vždy něco za něco. Vynikat ve sportu a mít současně samé jedničky ve škole, to zní skvěle a snadno se to obhajuje v dnešní společnosti. V případě ctižádostivé čínské matky Amy Chuové (Bojová píseň tygří matky) bylo tvrdě vyžadováno, aby dcery koncertovaly už v dětství na hudební nástroj a ve škole měly vždy samé jedničky. Tenistka Martina Hingisová byla všestranně talentovaná, excelentní ve sportu i ve škole, ale později jsem zjistil, že toho bylo dosaženo někdy až brutální výchovnou tvrdostí.

Jako rodiče si musíte velice dobře promyslet priority vaší výchovy. Pokud chcete, aby dítě vynikalo zprvu ve více sportech, bylo odolné a zdravé, aby vás milovalo a prožilo skvělé mládí plné zážitků, hovořilo plynule několika jazyky, a pak ještě nosilo ze školy samé jedničky, tak to mnohdy prostě nejde zvládnout. Je to taková zátěž a potřebujete ke zvládnutí tolik hodin intenzivní práce denně, že byste z něho udělali štvance. Na počátku Kamevédy je totiž kontrolní otázka: Chtěli byste vy sami prožít takový život? Nevím.

Při těch všech nárocích musí mít dítě i nějaký čas pro sebe, musí si pohrát se svými hračkami, podívat se na zajímavý film nebo sportovní přenos, pohrát si s kamarády. Pro syna bylo sezení ve škole trestem, protože byl zvyklý na neustálou činnost. V prvních ročnících základní školy měl absence ve škole kolem 120 až 200 vyučovacích hodin za pololetí. To byl počet, který mu umožnil zvládnout školu bez problémů a současně trávit ušetřený čas z našeho pohledu mnohem přínosněji a smysluplněji. A současně může říct, že prožil mládí plné dobrodružství, událostí a zážitků. Kdyby musel vše ve škole absolvovat a ještě se připravovat i doma, promítlo by se to do režimu každého dne, ubralo by nám to prostor pro sport a celý ten proces by celkově byl úplně jiný. A já si skutečně ani s velkým odstupem času nemyslím, že lepší. Možná by dnes NHL vůbec nehrál, protože by tomu nedal dost. Každý otec či matka musí uvažovat o prioritách výchovy a přijímat rozhodnutí, která určí životní rámec dítěte. V rámci Kamevédy jsou prioritou skvělé výsledky v oboru a výborné vztahy s rodiči.

10. Dětství si zrovna neužije...

A to úzce souvisí s předchozím bodem. Cílem Kamevédy není jenom životní úspěch. Měli bychom se snažit, aby naše děti prožily i skvělé dětství a mládí. Aby nás jednou neproklínali, ale uznale prohlásili, že to bylo skvělé. Protože i tohle je veledůležitý výsledek výchovy. A v tom momentě mají škarohlídi smůlu, protože děti Kamevédy mohou prožít nesrovnatelně bohatší mládí nikoliv ve virtuálním, ale v tom skutečném světě, ve kterém se i náležitě uplatní, zažijí respekt, ocenění a uznání. Snažme se o to, aby cesta k tomuto velkolepému cíli byla příjemná a zajímavá.

11. Má obavu z měnícího se klimatu, a proto se snaží rodinu zajistit, dokud není pozdě...

Pro rodiče, kteří si nikdy nenajdou čas na zamyšlení o budoucím světě a o tom, co jejich děti čeká, může tato zmínka znít docela vyšinutě. Nicméně připusťme, že jakmile vzniknou společenské otřesy a turbulence - pro příklady nemusíme v posledních letech chodit daleko, nejvíc tyto změny postihují ekonomicky slabší společenské vrstvy. Bohatí lidé jsou v takových časech schopni ještě více bohatnout, protože v západním světě peníze produkují zase jen další peníze, pokud je jejich vlastník

prozíravý. Jedním z prostých cílů mnoha podobných rodičů je snaha posunout své potomky v hierarchii společnosti o pořádný kus výš, aby jejich děti nezažívaly tíživé situace, se kterými se běžní lidé potýkají od narození až do svého skonání.

12. Tatínek se stará o publicitu a počítá zisky...

Toto je logické rozdělení rolí. Když rodiče založí svému dítěti mediální platformu, musí se toho nejprve ujmout sami nebo to svěřit specialistům. Dítě je do tohoto světa postupně vtahováno, získává přehled i praktické dovednosti, a jednoho dne by mělo otěže této činnosti převzít úplně.

13. To ještě automaticky neznamená, že je šťastný.

Připusťme, že být mediálně známý odmala nepřináší jenom výhody. Třeba ve chvíli, kdy dítě chybuje. U jiných to prochází bez povšimnutí, ale v jeho případě je vše propíráno ze všech stran. Většina lidí posuzuje tento fakt jako obtíž. Z hlediska výchovy se ale nabízí i jiný pohled. Pokud dítě ví, že negativním chováním riskuje víc, než ostatní, logicky se takovému riziku začne vyhýbat. Jinak řečeno, začne se postupně chovat v souladu s jakýmsi etickým kodexem. To je v jeho zájmu, v zájmu rodičů, v zájmu jeho budoucí úspěšné kariéry. Pokud si na to zvykne odmala, necítí se tím později nějak nepříjemně omezováno, protože mu tyto požadavky na korektní jednání a chování postupem času přešly do krve. Z hlediska výchovy jde o sféru, která sehrává pozitivní roli.

Autor ale chtěl zdůraznit jinou věc. Už z tak krátkého článku vyplynulo, že Maden trénuje a jí zdravě, ale současně prožívá zajímavý život, setkává se s celebritami, o kterých jiní mohou pouze snít a je zván na akce a do míst, kam se člověk normálně nedostane. Proto alespoň nastolil pochybnost, zda je Madden šťastný. To je ale věc, která se obtížně dokazuje nebo vyvrací. V každém případě žije život, který ho naplňuje v reálném světě. Nepotřebuje si hrát na někoho jiného, přijímat role ve virtuálním světě. Pro něj je dostatečně zajímavý a dobrodružný jeho skutečný život, ať už jednou dopadne jakkoliv.

Před léty jsem byl v kontaktu s otcem chlapce, který začal se sportem až v šesti letech. Chlapci změnil příjmení na anglické Quick - Rychlý, protože předpokládal, že pro hokej i box je to skvělé jméno. Otec se opravdu vyznal v sociálních sítích, v deseti letech měl kolem 200 tisíc sledujících. Jeho denní program tehdy sestával ze dvou hokejových a dvou boxerských tréninků, k tomu rehabilitace a kvalitní strava. Podle závěrů současné vědy by už člověk neměl být mimořádně úspěšný, pokud začal po šestém roku věku. Ale pan Quick vycházel z logického faktu, že pokud syn bude pracovat o 200% tvrději než ostatní, postupně je dožene a pak převálcuje. Dnes už nevím, jak to dopadlo nebo zda ještě pokračuje.

Podobné výchovné experimenty, samozřejmě ani Kamevéda, nedokážou stoprocentně zaručit životní úspěch. To nedokáže nikdo. Ale jsem přesvědčený o tom, že Kamevéda poskytuje dětem skutečnou životní šanci.

Zdroje:

Šimon Tittel, Dítě, marketingový projekt. Otec si vysnil, že udělá ze syna světovou celebritu. Madden žije jako hvězdný sportovec, byť je mu teprve deset. Ale netrpí? LIDOVÉ NOVINY z 13. června 2023, SPORT, s. 14

Foto: https://www.facebook.com/madden.sanmiguel.9 

JUDr. Pavel Zacha

Předseda a garant spolku Kamevéda

• autor výchovné filozofie Kamevéda
• +420 775 178 805
• Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.