Výchova odolného dítěte

Autor: Pavel Zacha

Matky a otcové, kteří se zamýšlí nad svojí výchovou, nad jednotlivými postoji a rozhodnutími, postupem času dochází ke stále zralejším postojům a rozhodnutím. Pokud si najdeme čas přemýšlet a stojí nám za to, abychom se svým dítětem zabývali, jsme na nejlepší cestě postupovat mnohem efektivněji a účelněji.

Odolné dítě - odolný člověk

Kamevéda se zaměřuje už na první roky života po narození ve snaze vytvořit podmínky pro úspěšný vstup do života. Sledováním a dokonalým poznáváním osobnosti dítěte, podporou jeho zájmů a silných stránek vytváříme předpoklady pro výrazný životní úspěch. Dnes se ale budeme zabývat nejen vytvářením předpokladů pro dosažení úspěchu, ale také budováním odolnosti a schopnosti svoje pozice a statky udržet a ochránit před nejrůznějšími útoky zvenčí. A nejen statky, ale také psychickou stránku, protože ta je v dnešním moderním světě v případě úspěšných lidí vystavena tlaku, který naši předkové vůbec neznali.

Z čeho přitom vycházíme?

Už od prvopočátku si uvědomujeme dva základní aspekty naší výchovy, které by se měly promítat do každého nového dne.

1. Ve třech letech je z 80 procent dotvořena osobnost člověka.
2. Úspěch ve své podstatě znamená, že něco umíme nejlépe, že to zvládáme dříve než ostatní, že úspěšně hledáme nové cesty, lepší formulace nebo dokonalejší provedení.
3. Atraktivní metody budování odolnosti dítěte.

AD 1)

Ve třech letech asi z nikoho nebude skvělý profesionál, vynálezce nebo klavírní virtuóz, ale může už silně pociťovat zálibu v některých činnostech, signalizovat nám jasnou řečí svoji vášeň a základní předpoklady. Už mezi druhým a třetím rokem může dítě výrazně preferovat některé aktivity a vynikat v nějakých oborech. Aby to dokázalo zvládnout, musíme mu co nejvíce aktivit představit způsobem, který dokáže uchopit a využít. Zvládáním výzev, úspěšným provedením, opakováním a posunem dál na vyšší úroveň vzniká vhodný prostor pro ocenění, chválu a projevy respektu k jeho schopnostem. To dítě silně povzbuzuje, podporuje a posiluje v touze jít dál, výš a rychleji.

Řetězením všech těchto sebemenších úspěchů systematicky budujeme sebedůvěru, víru ve vlastní schopnosti i důležitý vnitřní pocit, že lze dokázat všechno na světě. Už v tomto věku pěstujeme víru, že pokud bude vytrvalé, zvládne nepohodlí vznikající při vydávání energie a překonávání překážek a se zájmem dokáže o něco usilovat, potom není na světě síla, která ho může porazit. Už takto brzy dokáže dítě pochopit, že pokud vydá odpovídající úsilí a nenechá se odradit neúspěchy, výzvu adekvátní svému věku a dosažené úrovni zvládne.

Tuto důležitou víru v malém človíčkovi cílevědomě podporujeme. Je to ten nejpřirozenější a nejspolehlivější proces budování silného a odolného člověka. Zdůrazňujeme mu, že jen nadšení, chytrost, zaujetí a trénink vede k dnešním i budoucím úspěchům. Tím vytváříme komplexní osobnost

chápající základní zákonitosti fungování tohoto světa, protože ruku v ruce se skvělou fyzickou kondicí a dovednostmi vytváříme otužilost, silnou imunitu a především sebedůvěru, která určuje odolnost psychickou. Vyspělý rodič upozorňuje dítě v tělocvičně, při plavání v moři, na ledové ploše, na hřišti nebo v přírodě na možná rizika a nebezpečí, která se v určitém prostředí vyskytují a je třeba je nepodceňovat, ale současně provokuje odvahu a odvážná rozhodnutí a vůli zvládnout nějaký úkol.

Psychicky odolné dítě nevznikne jen tak z ničeho. Jde o proces, který buďto směřuje k tomuto cíli a nebo jej ohrožuje. Fungující vztah mezi rodičem a jeho potomkem nastává ve chvíli, kdy dítě i optimistického rodiče překvapí nějakým výrazným pokrokem. Už tříleté dítě bychom měli brát jako plnohodnotného partnera, kterému projevujeme odpovídající respekt. Nikoliv za nic, ale za úsilí, nadšení a pokroky dosažené v potu tváře. Dítě tato pravidla svého chování a následné pozitivní reakce okolí citlivě vnímá. V prvních čtyřech letech života dítě chráníme od tlaku okolního světa - samozřejmě od vlivu sociálních sítí, aby si dokázalo založit kvalitní fyzickou i psychickou platformu pro další životní období.

Nikdy bychom jej neměli zesměšňovat za cokoliv, co se mu nepovede, a neměli bychom to dovolit ani nikomu jinému. Dětství je obdobím učení a chyb. Původně horší provedení mnoha dovedností se jen mnohočetným opakováním a myelinizováním mozku postupně zdokonaluje. Něco jde rychle, něco pomaleji, ale sám tento navýsost důležitý a posvátný proces a jeho využívání rozhoduje o tom, jak se to které dítě uplatní v budoucí konkurenci. Mnohaletý proces kvalitní myelinizace dětského mozku vede až na samotný vrchol, k získání excelentních schopností a k rozvoji výrazného talentu.

Když v tomto směřování vydržíme i další tři roky, dosáhneme dotvoření osobnosti z 90 procent. V šesti letech dítě nashromáždilo potenciál, se kterým bude nakládat, bojovat a hospodařit po zbytek života. V tomto starším předškolním období už s ním můžeme probírat složitější děje, procesy, souvislosti a zákonitosti okolního světa. Jde o tu nejvhodnější dobu pro předání vlastních zkušeností, znalostí a postojů, protože dítě hladově hltá kvalitní vzory chování, informace a podporu především od svých rodičů.

Nejvíc jsme schopni předat a ovlivnit právě do šesti let věku.

Pokud jsme v průběhu předškolního věku vytvořili odolnou a silnou osobnost vybavenou dovednostmi, na kterých lze stavět budoucí kariéru, odvedli jsme perfektní výchovnou práci. Současně jsme položili základy psychické odolnosti, kterou je ale účelné v dalších letech dále rozvíjet a posilovat.

AD 2)

Otázku kam dítě vrhne svoji energii a snahu postoupit co nejvýš můžeme z velké části zodpovědět už před nástupem do školy. Šesté narozeniny slaví náš potomek v ideálním případě v situaci, kdy významně vyniká ve dvou až pěti oborech. K definitivnímu rozhodnutí můžeme dospět kolem devátého roku. S pomocí Kamevédy můžeme získat tři obrovské výhody do dalšího života, které významně determinují budoucí kariéru.

• Tou první je vytvoření komplexního spektra znalostí, dovedností a celkové pohybové kultury, která mnohonásobně překonává dnešní průměrné děti.
• V několika málo vybraných specifických činnostech dosahuje dítě takové úrovně, že mezi vrstevníky výrazně dominuje a je schopno provozovat tyto činnosti i se staršími dětmi jako rovnocenný partner.
• Disponuje celou řadou podpůrných schopností a dovedností, které mu v budoucnu umožní dosahování vysokých cílů a podpoří jeho kariéru. Sem náleží kvalitní zvládnutí cizích jazyků, výrazný sociální intelekt, všeobecný přehled, pevné zdraví, otužilost a odolnost.

Vysoká úroveň schopností a dovedností umožňuje rodičům být trpělivými a věci znalými podporovateli svého dítěte s cílem udržet či zvyšovat získanou pozici vůči konkurenci ve vybraných oborech. Pokud dokážeme adekvátně reagovat na vývoj dítěte a hledat optimální cesty jeho rozvoje i v dalších deseti letech, jsme velice blízko výraznému životnímu úspěchu. Skvělý start v útlém mládí a návyk dítěte tvrdě na svých schopnostech pracovat den co den představuje devízu, které dokážou konkurovat jen někteří podobně odhodlaní a vyspělí jedinci. Tato pozice dává jedinci patřičnou sebedůvěru, klid a vnitřní stabilitu. Dosažené úspěchy posilují víru v reálnou možnost naplnění původních dětských snů. Vše je založeno na mnohaleté tvrdé práci a přírodních zákonitostech, takže v mysli dítěte nevzniká důvod hroutit se z obav ze selhání. Odmala je připravováno na budoucí roli a postavení, zná a vnímá i možné chyby a rizika, kterých se může dopustit. Pokud se tak stane během mládí, kdy ještě o nic nejde, je to mnohem méně významný problém, než když až v dospělosti z nezkušenosti udělá chyby, které někdy už nejde napravit. Díky Kamevédě získalo obrovský časový prostor pro vytvoření potenciálu, který by měl být dostatečný pro dosažení cílů.

A jakou má to vše spojitost s odolností dítěte? To je prosté. Lidé se většinou hroutí v situacích, které jsou nad jejich síly, které přesahují jejich schopnosti a očekávání jejich okolí není v souladu s vnitřními pocity. Naopak dítě Kamevédy je od narození adaptováno na určité činnosti, je zvyklé na velký výdej energie a může se opřít o nadstandardní schopnosti. Samotná fyzická stránka je mimořádně rozvinutá a vybalancovaná, ale při potížích psychického rázu má hlavní vliv mozek a nervový systém, který má neobvyklou kapacitu vzhledem k mohutné mnohaleté a nepřerušované myelinizaci. Jakoby se starší a méně výkonné počítače pokoušely soutěžit s počítačem nové generace. Takový jedinec může také samozřejmě zažít dílčí neúspěch, ale celkově převládají úspěchy nad případy selhání. A to je situace, která není v příčinné souvislosti s psychickými problémy a poruchami.

AD 3)

Mezi atraktivní metody budování odolnosti v průběhu mládí náleží určitě čtení foglarovek a spolu s nimi i lovení třinácti bobříků. V rámci Kamevédy se můžeme spolehnout na Správné dítě a na třicet úkolů, které děti plní, aby mohly získat všech třicet hvězd Kamevédy. Obě metody rozvoje dětí a jejich odolnosti vyjadřují následující poselství:

"Život, který jste si vybrali, nebude jednoduchý, čeká vás mnoho překážek, potíží a úskalí, ale vy jste tak silní a schopní, že dokážete každou z nich překonat a zvítězit."

Je to sebevědomý a současně tvůrčí přístup k životu jako takovému. Stojím před výzvou, která je nejprve - když jsem ještě dítě, zjevně nad moje síly. Ale já jsem odhodlaný vykonat takové úsilí a přijmout takový tréninkový plán rozvoje během dalších let, že nakonec neodvratně uspěju.

Zvládnout bobříka mlčení nebo odvahy je nejprve stresující, ale po jeho ulovení zde stojí silnější jedinec. Přešlapovat při bruslení pozadu na obě strany (úkol z knihy Správné dítě) také nejde zvládnout hned, ale dítě se seznámí s metodami učení a s postupy, které mu nakonec umožní tuto

výzvu zvládnout. A vzorec takového postupu může pak aplikovat na jakoukoliv podobnou výzvu v budoucnu. Oba systémy rozvoje a tvorby odolnosti, bobříci i hvězdy Kamevédy, učí mladého jedince překonávat překážky. Nikoliv je odsouvat, obcházet nebo se vzdávat či hroutit z nepřiměřeného tlaku. Nic takového. Učí člověka jít stále neochvějně vpřed bez změny směru, bez kompromisů a výmluv, že něco nejde. A to je ocelová pěst drtící jakékoliv psychické problémy, které se vyskytují nebo se případně vyskytnou v budoucnu.

Takto vyzbrojený a připravený jedinec při střetu překážkou okamžitě přepíná do stavu, na který si vzpomíná z dřívějška a který mu spolehlivě fungoval. Pokud se dítěti věnujete a pod vaším dohledem už dokázalo zvládnout stovky a stovky podobných úkolů a překážek, jak takové dítě zareaguje v případě, když se setká s problémem? Vůbec nezapochybuje, že vše zvládne. Pouze přemýšlí, jakou nejkratší a nejefektivnější cestu k překonání nové překážky zvolí.

Tím vším chci sdělit, že nějaký krizový stav, psychické potíže a problémy nejsou dílem okamžiku a nelze je efektivně řešit spolknutím prášku. Jde o situace, ve kterých se věrně odráží celý předchozí život a způsob, jakým se člověk formoval a v čem vyrůstal.

Zanedbané dítě selhává, vyspělé dítě jde neochvějně dál.

Diskuse na internetu a jejich vliv na psychiku výrazných osobností

Jde o fenomén posledních desetiletí. Způsobuje psychické problémy, vytváří obrovský tlak na duševní stránku a obrana proti atakům anonymních pisálků v podstatě neexistuje. Pokud se tomu člověk poddá, může se nechat v krátkém čase doslova rozložit zevnitř, oslabit svoji fyzickou a hlavně psychickou kondici. Může dokonce vážně onemocnět. Nebavíme se tady o tom, že mladí lidé dnes u nás tráví zhruba tři hodiny denně na sítích a že jim to brání v aktivnějším a zdravějším způsobu života, například ve sportování. České děti v používání sociálních sítí náleží k vůbec nejnáruživějším v EU, s devadesáti procenty uživatelů s vlastním profilem ve věku 13 - 16 let jsme třetí v celé Evropě.

Toxicita diskusí na internetu

Nebezpečí vytváří především změny vymezených sociálních rolí oproti komunikaci typu "face-to-face", dochází k překonávání komunikačních bariér. Jakmile vznikne konflikt, není hledán kompromis jako při komunikaci tváří v tvář, ale naopak, eskalace slovního konfliktu vlastně nemá hranice. Také introverti v běžném styku přijímají odvážnější role a jsou v komunikaci mnohem agresivnější. To vše vytváří někdy až toxické prostředí, které může děti i dospělé doslova paralyzovat.

Sociální sítě jsou semeništěm sociálně patologických jevů, jako je kyberšikana, kybergrooming, sexting, kyberstalking apod. Facebook nebo Instagram, podobně jako diskuse pod články na různých webech, mohou sloužit jako nástroje pomsty nebo způsob odstraňování konkurentů. Pro útočníky je poměrně snadné sestavit různé útočné skupiny zaměřené na konkrétní osobu s cílem její diskreditace. Kyberšikana se projevuje většinou ponižováním, nadáváním, urážením, vydíráním, obtěžováním a pronásledováním oběti. Může být velice nebezpečná až devastující především v případech, kdy jsou rodiče orientováni na svoji kariéru a na výchovu nemají čas. V rámci Kamevédy je tato situace mnohem příznivější, protože první profily zakládají dítěti rodiče, jsou mu neustále nablízku a kontrolují a dávkují obsah sděleného dítěti podle jeho úrovně a schopností. Slouží vlastně jako starší kamarádi, kteří eliminují existující rizika a volí pro dítě optimální řešení vzniklých situací.

Už v prvních knihách Kamevédy jsem popisoval návod pro rodiče jak už v předškolním věku začít zviditelňovat úspěšné dítě. Nikoliv z důvodu nesympatického vychloubání se jeho úspěchy, ale ze dvou primárních věcných důvodů:

1. Naučit se pohybovat už od dětství v mediálním světě, který pak provází úspěšné osobnosti po celou kariéru i po mnoho dalších let po jejím oficiálním ukončení. Čím dříve si dítě osvojí zákonitosti a pravidla své prezentace a vyjadřování na veřejnosti, tím méně chyb bude dělat v období hlavní kariéry, kdy na něj bude upřena mnohem větší pozornost. Současně s tím zažívá odmala i mediální tlak, kdy každý úspěch, ale hlavně neúspěch je ze všech možných úhlů komentován lidmi většinou skrytými v anonymitě.
2. Pokud je rodina v situaci, kdy je financování kariéry dítěte nad její finanční možnosti, je prezentace dítěte jedním ze způsobů, jak si zajistit chybějící peníze od dárců a sponzorů. Ti potřebují rychle a přehledně vidět úroveň a z ní vyplývající perspektivu jedince, aby se mohli pohodlně rozhodnout, zda jej chtějí podpořit. Takto získané prostředky mohou hrát významnou roli ve financování přípravy kariéry. Jde o silný argument pro aktivní využívání sociálních sítí oproti postoji, že tento prostor budeme během dětství ignorovat.

Rozbory situace, hry a cvičení zvyšující odolnost vůči dění na sítích

Protože se jedná o důležitou sféru a také o problematiku, která bude podle odhadů v budoucnu dál získávat na významu a atraktivitě i díky využívání UI, nic nám v rámci rozvoje dítěte v Kamevédě nebrání učinit z této oblasti vlastní výukový předmět. V běžném životě by prezentace dítěte a jeho úspěchů fungovala tak, že část lidí by třeba pogratulovala k dosaženým pokrokům nebo by se zajímala o praktické detaily. Ostatní, které toto dění nezajímá, by vše ignorovali. Jakmile je ale dítě v nějakém soutěžním prostředí, například jde o sportovce, který se utkává s početnou konkurencí, může z okolí jeho konkurentů (rodiče, sourozenci, přítelkyně, kamarádi, fanoušci...) vycházet pokus o diskreditaci s cílem poškodit jej a tím v soutěži zvýhodnit svého favorita. Vytrvalost, zloba až nenávist v těchto případech někdy nezná mezí. Jde o účelové chování, které se bohužel stává poměrně běžným.

Jakmile vytvoříme dítěti vlastní účet na sítích, můžeme jednotlivé útoky využít jako učivo, s jehož pomocí odrážíme dopad některých komentářů na psychiku dítěte. Jakmile je dítě kvalitně připraveno a informováno, víceméně očekává podobné útoky a jakmile přijdou, dokáže mnohem lépe, klidně a věcně reagovat. Největším úskalím je šok a překvapení, na které dítě není připraveno. Tomu především se zmiňovanou přípravou snažíme předejít.

S dítětem můžeme promlouvat asi v těchto intencích:

"Tvoje prezentace na internetu je důležitá a užitečná, proto se budeme snažit využít ji na maximum." Současně vždy existuje i druhá stránka - nebezpečí a hrozby, které se musíš naučit eliminovat. Pokud tě někdo začne bezdůvodně napadat, je třeba si nejprve srovnat v hlavě, o koho se může jednat. Kdo z něčeho takového může mít prospěch.

1. Může jít o přátele nebo příbuzné tvého konkurenta v týmu nebo v lize, který se ti snaží uškodit a oslabit tě. Je to podobný druh chování, jako když jiný rodič uplácí hokejového trenéra, aby jeho dítě postavil do první lajny a na přesilovku místo tebe, přestože jsi lepší hráč. Také se to snaží udělat skrytě a také to může být nepříjemnost, kterou musíme zvládnout. V každém případě nemůžeme takovým lidem dopřát pocit úspěch díky tomu, že by tě to dokázalo zastrašit, zbrzdit nebo odradit. Nebo že by ses nechal psychicky rozložit. Naopak, silní jedinci jsou na očích a jsou běžně předmětem útoků těch, kteří se tísní za nimi. Ty můžeš zareagovat tak, že naopak ještě zvýšíš úsilí a svoji kvalitu. To je přesně ta správná reakce na zbabělé útoky pod pás. Je to způsob, kdy zbraně nepřátel dokážeš využít proti nim a tím je porazit.
2. Jindy za urážkami stojí jinak neschopný a v životě ztracený člověk, který si svoji frustraci vybíjí na těch, kteří na rozdíl od něj něčeho dosáhli. Už ten fakt, že má někdo cizí čas sledovat tyto texty a věnovat se pravidelně psaní urážlivých příspěvků svědčí o tom, že nemá nic zajímavějšího na práci a jde o typického ztroskotance. A někdo tak ubohý a bezvýznamný nás přece nemůže odradit od našeho skvělého díla.
3. Velkou část útoků na internetu mají na svědomí frustrovaní sázkaři, kteří si vsadili na výsledek zápasu a vzhledem ke špatnému odhadu přišli o výhru. Svůj vztek pak obrací proti sportovci a jejich útoky jsou obzvlášť výživné.

Ukázky příspěvků ze sociálních sítí

Abychom si mohli udělat obrázek, čemu jsou někdy mladí sportovci vystavení, dovolím si prezentovat několik ukázek z reálného života.

Osmnáctiletá česká tenistka Linda Nosková pochází ze skromných poměrů a vše si musela vydobýt tvrdou prací odmala. Když nedávno vypadla ve druhém kole turnaje WTA v Tokiu, dočkala se od jednoho z diváků této zprávy, kterou následně Nosková na svém profilu zveřejnila:

"Zabij se ty tupá zasraná děvko, chytni rakovinu a umři."

Nebo také:

"Skvělá práce zasraná děvko, máš dvacet gembolů a prohraješ zápas."

Americká tenistka tmavé pleti Sloane Stephensová tvrdí, že obtěžování sportovců na sociálních sítích se stupňuje a pokusy mu zabránit prozatím nefungují. Urážky prý musí vítězka US Open z roku 2017 snášet celou svou kariéru. Někdy prý po prohraném zápase vůbec nepřemýšlela nad tenisem, ale bála se odemknout telefon, aby se na ni nevyhrnula záplava urážek i s rasistickým podtextem.

Také česká tenistka Barbora Strýcová o této věci hovoří jako o velkém problému. Nejhorší je to od neúspěšných sázkařů, kteří na jejím zápase prohráli nějaké peníze a chtějí si takto "zchladit žáhu". Konkrétně uvádí:

"...Jsem sportovec, který je často v televizi, takže na mě spousta lidí může sázet.Někdy se jim výsledek úplně nehodí - a je jedno, jestli vyhrajete, nebo prohrajete - a daný člověk má pocit, že se na sociálních sítích může ke všemu vyjádřit. Jak jsou frustrovaní, tak ale například píšou, že nás zabijí a že zabijí moji rodinu a že si nás najdou a podobně."

Atletka Kristiina Mäki přiznala, že nejvíc negativních komentářů schytala od fanoušků, když otěhotněla a veřejně to oznámila. Lidé jí psali, že to je konec dobré sportovkyně a že si úplně zničila život. Ona sama prý si to moc nebere, je odolná, ale věří, že některou jinou těhotnou sportovkyni by takové komentáře mohly opravdu zasáhnout.

Sám jsem byl před léty přítomen zápasu nejvyšší české fotbalové ligy mezi Libercem a Spartou, kdy byl fotbalista Theo Gebre Selassie ze sparťanského kotle stále znovu a znovu rasisticky napadán, kdykoliv se dotkl míče. Proti těm hnusným útokům byl jako aktér na hřišti naprosto bezbranný, protože se musel soustředit i přesto hlavně na hru a odvést i v této situaci kvalitní výkon. V našich podmínkách na to nikdo během zápasu a ni po něm nereagoval, což je velice smutné zjištění. Jedná se o podobnou situaci, kterou zažívají sportovci na internetu. Psychicky slabší povahy by pod takovým tlakem nedokázaly obstát, ale Theo po zmíněné sezóně odešel do civilizovanějšího sportovního prostředí, do Německa, kde prožil skvělou devět let trvající kariéru.

Těchto případů bylo a je mnoho. Můžete si z nich vytvořit učební osnovy z předmětu "psychická odolnost"a připravit tak dítě lépe na vnější svět, který ho čeká. Už jenom tím, že o těch záležitostech budeme společně diskutovat, že se na ně budeme zaměřovat a odhalovat příčiny a důvody jejich existence, tak jakmile se pak skutečně objeví, bude mnohem snadnější vše zvládnout bez nějakých hmatatelných vnitřních otřesů - což by mělo být hlavním cílem přípravy dítěte na budoucí kariéru.

Zdroje:

vlastní výchovné a životní zkušenosti

https://theses.cz/id/bxj551/1594232

https://www.sport.cz/clanek/tenis-mladicka-noskova-obeti-nechutneho-utoku-chytni-rakovinu-napsal-ji-anonym-5013716

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-data-extremne-skodlive-socialni-site-tretina-deti-celi-sikane-kvuli-vzhledu-207254

https://books.google.com/books?hl=cs&lr=&id=Oqp6KnZd3jgC&oi=fnd&pg=PA9&dq=psychick%C3%A1+odolnost+p%C5%99ed%C5%A1koln%C3%ADho+d%C3%ADt%C4%9Bte&ots=Us7tOuhu6P&sig=JnSYuQwgANTRyXWs1C7aZl-5B5Y#v=onepage&q=psychick%C3%A1%20odolnost%20p%C5%99ed%C5%A1koln%C3%ADho%20d%C3%ADt%C4%9Bte&f=false

JUDr. Pavel Zacha

Předseda a garant spolku Kamevéda

• autor výchovné filozofie Kamevéda
• +420 775 178 805
• Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.