Květen a výlety s dětmi do přírody

Květen je ideální období trávit maximum času pod širým nebem. V přírodě, na zahradě, na sportovištích mimo sportovní haly. Je škoda, když dítě stráví jarní sluneční den jen ve škole a doma u mobilu.

Ideální je, když dítě z rána a odpoledne pobývá na slunci, od jedenácti do čtrnácti hodin pak obědvá, odpočívá, maluje, hraje na hudební nástroje nebo cvičí v domácí tělocvičně. 

Momentálně by děti neměly trpět nedostatkem vitamínu D, který většinou pociťují v chladnějších měsících. Pravidelný pobyt na slunci hlavně dopoledne a později odpoledne vytváří lepší odolnost pokožky proti slunečnímu záření v létě, kdy je intenzita záření nejvyšší. Hojný pobyt na jarním slunci je tou nejlepší prevencí proti pozdějšímu spálení kůže.

Největší výhodu mají děti, kterým se některý z rodičů může věnovat po celý den. Nastala ideální doba vzít dítě ze školky nebo ze školy a vydávat se na výlety na koloběžkách nebo na kolech do přírody. Můžeme při tom vždy uskutečnit nějakou přidanou činnost, kterou výlet zpestříme. Brodění v potoce, vylezení na skálu, házení bumerangem nebo plastovým létajícím talířem na posečené louce, míčové hry, hledání polodrahokamů nebo zajímavých kamenů, přehazování řeky oblázky, poznávání rostlin a ptáků...

Je toho nespočet, záleží jen na nás - rodičích, zda v tom každodenním shonu myslíme také na dítě a připravíme program, který mu po stránce zdraví a rozvoje znalostí a dovedností něčím prospěje.

První tři roky života - Svatý grál úspěšné výchovy

" Současný trend je nechat dítěti volnou ruku, ať se rozvíjí samo. Ale když se rozvíjí samo, rozvíjí pouze to, co ho baví. Jako příklad poslouží návyk, který v rodinné terapii rodičům vštěpuji - naučte dítě, ať bere úklid jako součást hry. Do tří let děti všechno baví a všechno, co si do tří let osvojí, je bude v životě bavit...Volnou výchovu považuji za zhoubnou, pokud se netýká jen specifických situací.

Život není jen hra - je třeba přidávat povinnosti přiměřeně k věku. Už dvouleté dítě chápe, co je plast a co papír, může být tedy doma tím, kdo má na starost třídění odpadu. A upozorňují, že povinnosti nejsou to, že si uklidím hračky, které jsem roztahal - to, že uklízím po sobě, má být automatická věc všech členů domácnosti. Ale povinnost je to, čím já přispívám ostatním, dělám to vždycky já a je to můj přínos. Tedy to, čím děti mohou každý den prožít úspěch. To, že si jen hrají, má důsledek v dospělosti, který můžete vidět všude kolem sebe - všimněte si, kolik dospělých něco hraje - na počítači, telefonu, tabletu..."

Mgr. Jiří Halda

speciální pedagog, lektor a rodinný terapeut

Z rozhovoru s Jiřím Haldou vyznělo několik zajímavých tezí a názorů, které zpracuji do článku určeného pro rubriku Organizace výchovného procesu.  Zde bych chtěl krátce reagovat jen na dva zajímavé podněty.

1. Dnešní děti nejsou vedeny k poklízení hraček, maminky za ně vše poklidí samy. Je běžné vstoupit do místnosti s dítětem, kde je země pokrytá rozházenými autíčky, kostkami a plastovými zvířátky. Vlastně je problém projít a nešlápnout na hračku. Je to dáno chybou ve výchově i přemírou hraček, kterých si dítě ani nemůže vážit - nedokáže si k nim najít bližší vztah. Podobné je to v pokojích teenagerů, kde je zem pokrytá nánosem už ne hraček, ale značkových hadříků, bot a dalších drahých "nezbytností". A je jedno, jestli otevřeme dveře pokoje v Česku nebo třeba v USA.

2. Všimněte si prosím názoru, že "...děti do tří let věku všechno baví a všechno, co si osvojí, je bude v životě bavit." Domnívám se, že v tomto krátkém výroku se skrývá zlatý grál úspěšné výchovy - pro Kamevédu to platí dvojnásob a dvakrát podtrženo.

Rozvíjejme dítě s maximální mírou invence a snahy v prvních třech letech. Dejme mu šanci si osvojit a oblíbit užitečné věci, které bude v životě potřebovat. V tom případě budeme mít vyřešený největší problém většiny rodičů, kteří by třeba i občas chtěli něco své děti naučit, ale narazí na nezájem, protože promeškali období, kdy to jde tak říkajíc samo. Pro ty vzdělanější matky a otce pak v dalších letech nastává mnohem snadnější situace, protože jejich děti už jsou zvídavé, chtějí trénovat, chtějí se v něčem zdokonalovat, a nemusíme řešit donekonečna, a neúspěšně, slabou motivaci dělat cokoliv, k čemu je nutné slézt z gauče a zvednout oči od televize.

Pavel Zacha  

Oslava výjimečnosti

Etienne Barilier, autor knihy Martina Hingisová aneb Krása hry, napsal v první kapitole zhruba toto:

"...Martina je právem označována za jedinečnou, už jen z prostého důvodu, že se stala nejmladší tenisovou jedničkou všech dob. Je výjimkou. Musím zde hovořit o výjimkách - nevypovídají jen o sobě, ale o pravidlech, která překračují.

Výjimečnost je snadná tam, kde nejsou jasně stanovená pravidla. Naopak obtížná tam, kde jsou přesná pravidla ctěná po celá desetiletí. Výjimkou je světlé místo v moři šedi. A my, obyčejní lidé, můžeme díky tomu světlu odhalit, co nám obvykle zůstává ukryto nebo přinejmenším vnímáme nezřetelně. A tím, že tuto výjimku sledujeme, se můžeme postupně učit prozíravosti."

Příběh originální výchovy Martiny Hingisové přinesl paprsek životodárného světla i do mé mysli kdysi dávno, kdy se v ní rodila Kamevéda. Přinesl poučení a pomohl vyvrátit nesmyslné mýty tisíců těch, kteří se ve sportu pohybují, sportem se živí, ale tvrdí opak. Stále znovu a znovu popírají cestu těch výjimečných.

My v Kamevédě jim nedopřáváme sluchu, nenecháme se zvyklat, protože věříme své cestě. Mnohokrát jsme byli přesvědčeni o tom, že na rozdíl od všech jiných cest skutečně funguje. Je to cesta nadšení, lásky, odříkání a tvrdé práce. Práce, jejíž objem a kvalitu si mnozí ani nedovedou představit.

Pavel Zacha 

Konec prázdnin nabízí ideální příležitost k zahájení pravidelného otužování

S příchodem školního roku se životní rytmus ve většině rodin začne po dlouhé pauze postupně dostávat do normálního stavu. Se vstupem do školního a předškolního kolektivu přichází u těch dětí, které rodiče sami celoročně nevyučují všemu potřebnému, i zvýšené riziko nejen úrazů, ale i přenosu různých infekcí. Pokud se zamyslíme nad možností dítě po zdravotní stránce co nejlépe vybavit a ochránit, chtěl bych doporučit otužování.

Proč je výhodné začít právě koncem prázdnin?

- Zanedlouho se utvoří nový rozvrh dne a s ním i životní režim na dlouhé období deseti měsíců. Pokud na počátku tohoto procesu vložíme dítěti do rozvrhu prostor pro pravidelné posilování imunity, existuje velká šance, že se v tomto rozvrhu trvale udrží. Krátkodobé otužování mu poskytne pouze minimální přínos, dlouhodobé naopak výrazně zvyšuje celkovou imunitu.

- V období vrcholícího léta jsou dny ještě příjemně teplé. Když začneme s otužováním teď, pro dítě to bude příjemné, odolnost si získá postupně, což je pro ně zcela optimální. Postupem času se začne víc ochlazovat a spolu s tím bude otužování stále náročnější a efektivnější, nicméně dítě už si na tuto proceduru zvykne a nebude mu působit potíže.

Jak k otužování přistoupit?

Jednoznačně nejvhodnější je otužování brzy ráno, kdy je vzduch nejchladnější a otužování je tudíž nejefektivnější. Hned pro probuzení je možné nazout botasky a ještě před snídaní vyrazit ven. Ideální délku otužování lze stanovit podle možností na 20 až 45 minut denně.

Abychom tento čas strávili co nejefektivněji, což je ostatně každodenní úkol rodičů postupujících podle Kamevédy, mohu vřele doporučit spojit otužování s během. Ranní výklus je podpůrný prvek pro všechny druhy sportů a dokáže skvělé tónizovat tělo dítěte před cestou do školy nebo před jiným programem, ať už závodně sportuje nebo se věnuje čemukoliv jinému. Pouhé pasivní postávání v chladném prostředí nepůsobí na děti tak přirozeně, pohyb v chladnu představuje lepší variantu. Zabijeme dvě mouhy jednou ranou.

V létě je třeba nastoupit na ranní výběh pouze v tričku a trenýrkách. Pokud je teplo a není vítr, můžeme na sportovišti odložit i tričko a nechat navíc působit ranní slunce. Jak bude rtuť teploměru postupně klesat, přidáme teplákovku, v zimním období při teplotách hluboko pod nulou i rukavice a čepici. Ale v každém případě by nás měl nejprve venku přivítat pocit příjemného chladu, který po několika minutách běhu ustoupí. Pohybem se uvolňuje teplo, které umožňuje lépe odolávat prochlazení. Ideální je, pokud se z ranní rozcvičky vrátíme lehce propocení a s velkou chutí na dobrou snídani.

Z hlediska celkových dopadů výchovy dítěte se jedná o velice důležitý prvek. Jakmile se podaří otužování trvale prosadit do ranních rituálů rodiny, dítě brzy pozná jeho skvělý efekt na své pocity, tělesnou i psychickou odolnost. Umožníte mu osvojení zvyku, který ho do života nesmírně posílí, bude se k němu celoživotně vracet a jednou jej předá svým potomkům.

Důležité upozornění pro rodiče!

Ranní otužování není prospěšné pouze pro děti, ale stejný efekt způsobí také u vás rodičů i u dalších členů rodiny. Vypakovat dítě z domu a sám zůstat v teple, to není správný výchovný postup. Je třeba jít příkladem, současně s tím i lépe odhadneme povětrnostní vlivy a zabráníme prochlazení dítěte v případě, že počasí nám určitý den skutečně nepřeje.

Ranní rozcvička spojená s otužováním by se pak mohla stát procedurou, která se i ve vaší rodině trvale zabydlí. Získáte lepší náladu i zdraví a následně ušetříte za lékaře a medikamenty. Odolnost vůči virózám se skládá i z lepší schopnosti otužilých jedinců udržet si i v chladu sliznice úst a nosu v potřebné teplotě, a tedy dostatečně odolné vůči vstupu infekce. Lidé neodolní tuto schopnost brzy ztrácení a následně onemocní.

Prostě, běžné zdravotní trable, které opakovaně kosí současnou populaci, z vás budou mít respekt a vyhnou se vám obloukem.  

Přeji Vám pevné odhodlání a příkladnou výdrž.

Pavel Zacha

Příprava na zítřejší den

Ještě před svítáním zítřejšího dne nastav nitro své a svých dětí

do odhodlané polohy.

Věřím, že pokud tento motivační slogan zazní ve správnou chvíli,

máme dobrou šanci takovou polohu zaujmout.

"PROBOUZEJ SE S ODHODLÁNÍM,

A USÍNEJ SE SPOKOJENOSTÍ."

Dwayne Johnson

Postoj profesora Pavla Koláře k situaci

"Celý problém je významně nadhodnocen a v čase bude mít dopady do všech oblastí našeho života...

Je třeba přestat dělat paniku. Třeba takového zlatého styfylokoka má spousta lidí, aniž by o tom věděla, a přitom dělá ve zdravotnictví nebo v potravinářství. Kdybychom u ostatních bakterií a virů postupovali stejnou strategií jako u SARS COv2, tak by už nikdo nepracoval, nesportoval a trávil čas jen v karanténách.  Onemocnění COVID-19 má dnes v naší zemi méně komplikací a úmrtí na počet nakažených, než je tomu u chřipky.

Západní společnost dlouho nezažila válku či jinou opravdovou tragédii. To je moc dobře, ale na druhou stranu nás život v blahobytu velmi oslabuje. Jsem přesvědčený, že úplně stejnou pandemii bychom v těžkém období vnímali rozhodně v jiném psychologickém kontextu."

....................................................................

Více o aktuálním vyjádření Pavla Koláře najdete v připravovaném článku.

Pavel Zacha

Pěstujte s námi nejzdravější plodiny na nejzdravější půdě

Milí přátelé Kamevédy,

od jara roku 2021 plánujeme rozšířit nabídku našich produktů o sazenice několika druhů rostlin, které považujeme z hlediska přínosu pro výživu a zdraví rodiny za nejpřínosnější. Soustředili jsme se na plodiny a byliny, které mají potenciál posunutí kvality přijímané stravy při pravidelném zavedení do jídelníčku, odrůdy jsou dlouhodobě prověřené i odzkoušené a naše podnebí jim vyhovuje.

V článku, který zveřejníme za několik dnů, se pokusíme vysvětlit filozofii pěstování vybraných rostlin i náš záměr nabídnout také Vám tyto rostliny do bytu, na balkón, do skleníku či zahrádky, spolu s návodem na pěstování.

Terra preta Kamevéda

A v nabídce nebude chybět ani to, co lze považovat za nejdůležitější - velice kvalitní přírodní živá půda inspirovaná kvalitou půdy Terra preta. Ještě jsme ji vylepšili, uzpůsobili zdejším podmínkám, takže nyní bude v malém množství k dispozici i pro vaše pěstitelské účely.