Protilátka proti chaosu

Jordan Peterson je kanadský psycholog, spisovatel a celebrita světového významu. Ve své knize "12 pravidel pro život: Protilátka proti chaosu, ilustruje vtipnou formou kam až může lidi zavést neautentický bezcharakterní život.

Autentičtí lidé si podle Petersona uvědomují, že mají život ve vlastních rukou, a chtějí proto žít čestně. Nedosáhnou-li, čeho by dosáhnout chtěli, přičítají to svým neadekvátním ambicím nebo tomu, že toho o okolním světě věděli málo, a podlehli proto iluzím. Své selhání berou jako příležitost k poučení. Tito jedinci jsou kromě jiného také ideálními rodiči pro Kamevédu.

Neautentičtí lidé vidí naopak chybu v tom, že svět není takový, jaký by být měl. Úspěch druhých vnímají jako jejich nezaslouženou výhodu. V jejich myslích vládne světu nespravedlnost.

Podle Petersona si nikdy nebudeme dokonale rovni. Nebudeme mít srovnatelnou inteligenci, půvab, výchovu či štěstí. Měli bychom to ale přijmout jako fakt a snažit se překonat  sebe sama (tedy své slabé stránky), nikoliv druhé. Kdo tohle nedokáže, snadno se utopí v závisti. A společnost závistivých je doslova peklem, varuje Peterson.

Britský ekonom Andrew Oswald naopak zkoumal, zda závist není tím hybatelem, který nás motivuje k úsilí být lepší. Výsledek jeho zkoumání byl ale záporný. Ukázal, že muži závidí trochu víc, než ženy, a že s věkem závistivost klesá. Tato vlastnost se podle očekávání pojí s nízkou životní spokojeností a horším psychickým stavem. A to hlavní nakonec - závist není motivem pro větší úsilí! Ukázalo se, že silně závistivým lidem se i v dalších letech žilo hůře. I z toho důvodu nazval britský filozof Bertrand Russel závistivé lidi jako pacienty postižené "nejnešťastnější nemocí".

Poučení pro rodiče: neutápějme se v závisti, ale pojďme tvořit budoucnost svoji a své rodiny smysluplnou prací s dětmi. To je cesta, která nám dodá nekonečnou energii, je to fenomén, který poskytne opravdový smysl našim životům.

Anekdota na závěr

Američan vstupuje do pekla a Satan jej vezme na prohlídku. Nejprve narazí na velký kotel, ve kterém se vaří plno trpících duší. Když se snaží dostat ven, čerti je vidlemi shazují zpět. "To jsou hříšní Angličané," říká Satan. Obchůzka pokračuje k druhému, ještě většímu a žhavějšímu kotli. Uvnitř se vaří zástupy duší s barety. Čerti hlídají, aby žádná neunikla. "Sem dáváme Francouze," vysvětluje Satan. V dálce je vidět třetí, nejžhavější kotel. Stěží se k němu dá i jen přiblížit. Američan se překoná a nahlédne. V kotli vřou  duše a sotva se nějaká objeví nad hladinou, hned zmizí. "Sem dáváme Čechy. Hlídat se nemusejí. Když se některý snaží utéct, stáhnou ho ostatní zpátky," směje se Satan.