Životní styl rodičů a prarodičů má vliv na geny dětí

Už léta víme, že chování matky během těhotenství může ovlivnit zdraví dítěte. Řada jich tak během těhotenství přestává kouřit či pít alkohol. Stačí to ale?

Ke zdraví dítěte může přispět také životní styl otce, prarodičů a nejbližšího okolí

I nás, dospělé, během života ovlivňuje řada okolitých faktorů, které mohou mít vliv dokonce na změnu jednotlivých genů (tvorbu proteinů zapsaných v genetické informaci). Existují látky, které mohou interagovat s naší DNA, vyblokovat některé její části a gen tak pozměnit.  

Hezky se to dá ukázat na rozdílu mezi včelou dělnicí a včelí královnou. V DNA mají všechny samičky včel zakódovány obě varianty a jen vnější prostředí určí, které geny se nakonec uplatní a vytvoří potřebné proteiny.  (Pro zajímavost, v případě včel je to tzv. methylace – zavedení -CH3 skupiny do proteinu v genu. Té se u včel dosáhne při odlišnou výživou včelí královny.)

I na nás lidi má největší vliv prostředí, ve kterém žijeme, a způsob života, který vedeme. Nová zkoumání ukazují, že tyto změny v genech získané během života se pak dědí z rodiče na potomky.

Pokud jsme si tedy doposud mysleli, že stačí žít zdravě pouze během těhotenství, případně v době vývoje dítěte po narození, tak jsme se pletli. Změny, které vytvoří v našem těle způsob života, se mohou projevit i po letech na našich dětech.

Vědci tuto novou myšlenku zkoumají mmj. také například na vztahu mezi kouřením rodičů a prarodičů a vzniku astma u dětí. Ukazuje se totiž, že tyto změny se opravdu mohou přenášet i několik generací. Ale nelekejme se. I pokud naši rodiče či prarodiče nevedli zrovna nejzdravější styl života, není to důvodem k tomu si říct, že už vlastně hůř být nemůže. Zdravým životním stylem vylepšujeme svojí vlastní genetickou výbavu a snižujeme zároveň šanci na vznik dalších negativních genetických změn a problémů u našich dětí.