Financování projektu KAMEVÉDA

Financování výchovy KAMEVÉDA představuje ve většině středně nebo hůře situovaných rodin problém číslo jedna. Věnovat se roky dítěti celé dny, to představuje nutnost zaměstnání pouze jednoho z manželů nebo je třeba zvolit si práci, která nemá pevnou pracovní dobu a lze ji provádět večer nebo v noci. Mladí lidé jsou schopni tento tlak po určitou dobu zvládat.

Nebo je třeba vytvořit si ještě před narozením dítěte finanční rezervu, ze které bude možno později čerpat, vybudovat si vlastní bydlení a zbavit se půjček. Prostě všeho, co by nás později v období velkých investic v rámci Kamevédy stahovalo k finančnímu dnu.

Pokud se jedná o rodinu profesionálního sportovce nebo úspěšného podnikatele, potom takové starosti odpadají. Tady se ale pro změnu občas potýkáme s problémem zvaným motivace, protože lidé, kterým se daří dobře a cítí se dlouhodobě zajištění v sobě obtížněji hledají sílu, která by je nutila pracovat na sobě s intenzitou, kterou Kamevéda vyžaduje. Právě snaha vymanit se ze současného prostředí do vyšších společenských pater představuje motor, který stál dříve před revolucí u zrodu nejednoho světového sportovce českého původu. A tyto motivy v různých modifikacích převažují dodnes. Podle mého názoru je motivace rodičů poskytnout dítěti skutečně kvalitní šanci prosadit se v životě jednoznačně tím nejdůležitějším momentem, který o otázkách způsobu výchovy, a Kamevédy zvlášť, v každé rodině rozhoduje. Je to prvotní a zásadní impulz. Vše další, včetně financí, už je pak řešitelné.

Pokud tedy odhlédneme od výhodné situace bohatých rodin, které finance neřeší a mohou si dovolit financovat jakýkoliv výchovný program, potom u těch ostatních můžeme využít symbiózu několika základních postupů. Je to:

ochota rodičů uskrovnit se a snížit po delší časové období nároky na své požitky, koníčky a osobní potřeby ve prospěch investic do dítěte - tedy vyčlenit pro rozvoj dítěte velkou část rodinného rozpočtu
vytvořit časový prostor pro jednoho z rodičů, aby se mohl dítěti permanentně věnovat - tedy nevydělávat peníze, ale naopak je spotřebovávat v procesu výchovy a rozvoje
vytvořit před narozením potomka tzv. "finanční polštář", vyřešit otázku bydlení, půjček, pořídit auto, vybudovat domácí tělocvičnu...
vybudovat si možnost přivýdělku, tedy práci, kterou rodič zvládne vykonávat v době, kdy dítě spí, a to tak, aby tím nenarušil prioritní proces rozvoje talentu dítěte
připravit si půdu pro budoucí práci se sponzory, kteří by byli schopni a ochotni pokud možno dlouhodobě konkrétní projekt Kamevédy v rodině podporovat
pokusit se získat pro myšlenku Kamevédy někoho z blízkých nebo vzdálených příbuzných, kteří mají reálnou možnost tento proces podporovat
dosáhnout s dítětem už po několika letech úrovně, která bude okolí spolehlivě signalizovat budoucí vysokou úroveň talentu a tedy předpokladu pro úspěšnou kariéru, což výrazně usnadňuje získání přátel, mecenášů a sponzorů
dosažení mimořádné úrovně v nějakém oboru přitahuje pozornost agentur, které mohou nabídnout smlouvu a následně převzít část nákladů nebo i veškeré náklady na kariéru výměnou za procentuální podíl z budoucích příjmů sportovce (toto je na hraně etiky, protože tím dítě zavazujeme k plnění i po osmnáctém roku věku - u nás prozatím lze, ale v zemích EU je toto postaveno mimo zákon)
dosažení vysoké úrovně kvality v oboru, která se stane důvodem nabídky podpisu první profesionální smlouvy s kvalitní sportovní organizací, díky čemuž může dojít k finanční soběstačnosti dítěte už v období před osmnáctým rokem věku a k podstatnému zkrácení období nutného pro brutální investice rodiny do kariéry dítěte
směřování dítěte do oblastí, které je rodina schopna financovat. Rodiče, kteří si nestojí dobře, prostě nemohou pomýšlet na sporty jako je motorismus, plachtění nebo sjezdové lyžování, protože by se v ten moment hnali do téměř jisté "finanční záhuby". Podobné činnosti naopak vyhledávají bohatí rodiče, kteří využívají výhody své finanční nezávislosti a mnohdy záměrně vybírají sporty, kde je konkurence snížena díky onomu ekonomickému sítu. Je to pro ně i zábavnější, protože v těchto sférách potkávají ostatní rodiče podobné úrovně a cítí se tam přirozeněji. Pro středně situované rodiny jsou sporty jako tenis nebo hokej na hranici reálné "ufinancovatelnosti", pokud je chtějí se svými dětmi provádět způsobem vyžadujícím pozdější kvalitu nutnou pro vstup do WTA, ATP nebo NHL. Sporty jako fotbal, florbal, basketbal,volejbal, házená nebo atletika představují směr, který při rozumném vedení rodinu ekonomicky příliš nezatíží, ale i zde se různé maximální verze mohou notně prodražit zvlášť v momentech, kdy využíváme zahraniční přípravné kempy a pobyty, nebo když dítě včas přestěhujeme do nějakého špičkového sportovního centra a je třeba tento přesun a pobyt financovat.

Výběr kariéry potomka je v oblasti financí dalším klíčovým bodem, který rozhoduje o množství starostí a počtu získaných vrásek na čelech rodičů v závislosti na tom, jak velkou výzvu si troufnou přijmout. Preference rodičů a dítěte jsou jedna věc, reálné možnosti ta druhá. Pokud si uříznou příliš velký krajíc, potom mají "o zábavu" a stres na příští roky postaráno.

Jistě by se našly ještě další možnosti, jak zajistit peníze pro přípravnou fázi konkrétní kariéry, ale jako příklad snad tento výčet postačuje. Rodiče mohou počítat s tím, že v prvních letech života nejsou náklady na dítě nikterak vysoké. V období tří nebo čtyř let stačí kupovat sportovní a jiné vybavení na průměrné úrovni pouze s tím záměrem, aby bylo funkční a bezpečné. Až v době, kdy dochází k vyhranění pro nějaký obor, přistupujeme k nákupu špičkových pomůcek, abychom měli férové srovnání s konkurencí. K dramatickému nárůstu nákladů na kariéru dochází až v pozdějším období, zhruba od deseti až dvanácti let, kdy už dítě získává určitou sílu a kdy jeho destrukční schopnosti vůči sportovnímu vybavení stoupají (hokejky, brusle, lyže, tenisové míče a výplety), stoupá i nutný počet lekcí v týdnu pod špičkovým pedagogickým vedením, což často z roku na rok zvedá náklady na kariéru o celé řády z pohledu strohé matematiky.

V té době už je důležité opatřit si silné spojence, kteří mohou kariéru výrazně podpořit a umožnit tak rodičům neslevit z úrovně maximální kvality a soustředit se na manažerskou podporu dítěte bez toho, že by den ze dne žili ve stresu, zda nebude nutné se vším skončit.
Je to skutečně náročná záležitost sehnat dostatek financí pro kariéru dítěte. Jsem přesvědčený o tom, že milující a motivovaný rodič dokáže tento velký problém vždy vyřešit. Snaha nezklamat své dítě může hory přenášet a hledat cesty i tam, kde je jiní nevidí nebo nejsou schopni si podobné úsilí ani představit, natož je podstoupit.

Pokud je Kamevéda vrcholovým rodičovstvím, potom zajistit v průměrné rodině dostatek prostředků pro takový projekt představuje přijímací zkoušku na tuto rodičovskou univerzitu. V rubrice FINANČNÍ PORADENSTVÍ se vám budeme snažit poskytovat inspiraci, informace, zkušenosti, rady i postupy, které bude možné využít i ve vašem konkrétním případě. Doposud jsem v rámci článků a knih řešil tuto problematiku jen s využití vlastní praxe a zkušeností. V této rubrice bychom chtěli navíc využívat i rad, produktů a instrukcí profesionálů. Tedy lidí, kteří se pohybují ve světě financí delší dobu, mají potřebné znalosti i postavení a mohou posunout odbornou diskusi a prezentované články na vyšší úroveň. Minimálně dokážou poskytnout návody, jak s penězi co nejlépe nakládat v procesu Kamevédy.
Jistě musíme být vždy ostražití, protože při tom budou nabízet i své vlastní nebo zprostředkované finanční služby a produkty. Ale oplátkou přinesou do této rubriky i potřebnou odbornost, kvalitu a rozšíření obzorů mnoha rodičům.
Pavel Zacha