Pohoda a pocit bezpečí motivuje k samostatnosti a kreativitě. Jak je v každodenním životě dítěte podpořit?

Základem toho, aby se dítě mohlo dobře rozvíjet, je pocit bezpečí, emoční pohoda a spokojenost. To, aby se dítě cítilo dobře, nebálo se zkoušet nové věci a jít si za svým cílem. Nejde o to, dítě udržovat "v bavlnce", umetat mu cestičku a o všechno se mu postarat. Ale o to, aby dítě mělo čistou hlavičku a mohlo se soustředit na výzvy, které se před něj staví.

Dítě, které si je vědomé svého zázemí, podpory rodičů a okolí, si více věří, má chuť tvořit a objevovat nové věci a být samostatnější.  Má také přirozené sebevědomí, které je základem spokojeného a úspěšného života. A to si pro své dítě přeje asi každý rodič.

V hodně případech je jednoduché poznat, jestli se dítě cítí nebo necítí bezpečně a podle toho jednat. Některé situace se však z pozice dospělého nezdají jako nebezpečné a dítě je tak přesto vnímá (narození sourozence, pochválení šikovné kamarádky, půjčování hraček kamarádům, přílišné rodičovské zapálení na tréninku apod.). Někdy to může být také celkem nevinná poznámka o tom, že ještě musíme dělat něco do práce a tak na dítě nemáme čas. A také nejsme bezchybné stroje, které nikdy neřeknou nebo neudělají něco, co na dítě nezapůsobí nejlépe. Stejně tak nemůžeme mít pod kontrolou každou situaci, dítě se i při vší naší snaze s pocitem stresu a nebezpečí setká. Může mu však pomoct se s těmito situacemi vypořádat, dostat ho do pohody, aby mělo chuť do dalších samostatných aktivit:

• když s ním budeme umět „pobývat". A dávat pozor, jaké signály u společných aktivit k dítěti vysíláme. Aby dítě nemělo pocit, že si jen něco musí povinně udělat, ale že to děláme s ním rádi. Děti potřebují vidět náš přívětivý obličej, slyšet klidný hlas, který je živý, protože je v něm cítit radost, láska a velkorysost. Nasávají bezpečí z našeho uvolněného doteku.
• když porozumíme tomu, že „zlobení" dětí není namířeno proti nám. Že je to jejich neurobiologická odpověď na (subjektivní) pocit ohrožení a že potřebují pomoct utěšit, uklidnit a obnovit pocit bezpečí.
• hudba působí přímo na náš nervový systém a uklidňuje. Oblíbený druh hudby umí navodit pozitivní náladu a chuť do aktivity.
• když se obklopíme lidmi, kteří jsou „ve své kůži". Známé přívětivé tváře mohou být tím nejlepším lékem k obnovení pocitu bezpečí. A obklopit takovými lidmi i naše děti. Dokonce i online kontakt nebo telefonát postačí ‒ protože tělo těží z tónu hlasu a výrazu v obličeji.
• když neotálíme a co nejdřív pomůžeme dítěti od následků stresu. Čím dříve, tím je větší šance, že si je neponese do budoucnosti.
• když přesně prozkoumáme, jaký typ relaxace a odpočinku uklidňuje tělo našich dětí a když tyto aktivity zařadíme do denního harmonogramu