Co mají společné paměť a svaly?

Není nad to, když moudré a užitečné myšlenky umí člověk podat tak, že nejsou nudné a že je ten komu jsou mířené přijme rád a s úsměvem a zanechají v něm potřebnou stopu. Jedním z takových byl i vynikající italský spisovatel Umberto Eco (1932–2016). Svůj život miloval a také si ho dostatečně vychutnával. Cokoliv dělal, dělal do hloubky, muselo mu to dávat smysl. Kromě psaní románů se věnoval i studiu společenských věd a oboru komunikace, stal se v těchto oborech profesorem a působil na univerzitě v Boloni a San Marinu. Byl také členem italské akademie věd, svými myšlenkami si získal mnoho uznání nejen ve své zemi.

Jedna z jeho myšlenek, životních poznání, patří paměti a jejímu vlivu na náš život, na naše zdraví. Tuto svou myšlenku vložil do dopisu svému vnukovi – školákovi. Sobě vlastním způsobem velmi trefně a přitom zábavně, chvílemi skoro ironicky, popisuje dnešní dobu internetovou, trendy v ní a doporučení, jak ji zvládnout. Stojí za přečtení:

Můj drahý vnuku,

nechtěl bych, aby tento vánoční dopis vypadal příliš povzbudivě v duchu De Amicise (Edmondo de Amicis je italský spisovatel) a kázal lásku k našim bližním, vlasti, lidstvu a podobným věcem. Nezaujal by tě (už jsi velký a já jsem příliš starý), protože systém hodnot se změnil natolik, že moje doporučení by se mohly zdát nevhodná.

Přesto ti chci dát jednu radu, která se ti může hodit právě teď, když používáš tablet. Nebudu ti dávat stařecké rady. Já ten tablet také používám.

Chtěl bych si s tebou popovídat o nemoci, která zasáhla tvou a předchozí generaci, která už studuje na univerzitách. Mluvím o ztrátě paměti.

Je pravda, že pokud chceš vědět, kdo je Karel Veliký, nebo kde se nachází Kuala Lumpur, stačí zmáčknout tlačítko a okamžitě si vše zjistíš na internetu. Dělej to, jen když to budeš opravdu potřebovat, jakmile získáš znalosti v dané oblasti, čerpej z nich, ulož si je do hlavy a zkus si je zapamatovat, aby sis je nemusel hledat znovu, když přijde okamžik, že je budeš potřebovat. Špatná věc je, že vnímáme, že počítač může kdykoli odpovědět na naši otázku - to člověka odrazuje od touhy zapamatovat si informace. K tomuto jevu mě napadá následující srovnání: je to jako naučit se, že z jedné ulice na druhou se můžeš dostat autobusem nebo metrem. Což pokud spěcháme je velmi výhodné. Ale člověka to také často dovede k tomu, že se rozhodne, že už nemusí chodit pěšky. Ale pokud přestaneš chodit, změníš se na osobu, která časem bude nucena pohybovat se na invalidním vozíku.

Vím, že sportuješ a víš jak ovládat své tělo, ale zpátky ke tvému mozku.

Paměť je podobná jako svaly tvých nohou. Pokud ji přestaneš cvičit, ochabne a z tebe se stane hlupák. Kromě toho, každý z nás ve stáří riskuje, že onemocní Alzheimerovou chorobou, a jedním ze způsobů, jak se tomu vyhnout je neustále trénovat svou paměť.

Toto je můj recept. Každé ráno se nauč krátkou báseň, tak jak nás to nutili dělat v dětství. Můžeš si s přáteli zasoutěžit o nejlepší paměť. Pokud se ti nelíbí poezie ale např. fotbal, tak si můžeš zavzpomínat na složení fotbalových týmů, ale měl bys znát hráče nejen týmu Římského klubu, ale i hráče jiných týmů, jakož i jejich předchozí týmy (představ si, že já si pamatuji jména hráčů Turínského klubu, kteří byli na palubě letadla, které narazilo na kopec Superga: Bacigalupo, Ballarin, Marozo a tak dále.). Můžete soutěžit v tom, kdo si lépe pamatuje na obsah čtených knih: tvoji přátelé si třeba vzpomenou na jména služebníků tří mušketýrů a D'Artagnana (Grimaud, Bazin, Musketon a Planchet). Pokud nechceš číst Tři mušketýry (nevíš o co přicházíš), vytvoř si podobnou hru s knihou, kterou jsi četl.

Zdá se, že je to hra, ano, je to hra, ale uvidíš, jak se ti hlava zaplní postavami a příběhy všech druhů vzpomínek. Ptáš se, proč byl jednou počítač nazýván elektronickým mozkem? Protože byl vymyšlen podle modelu tvého (našeho) mozku, ale lidský mozek má více propojení než počítač.

Mozek je takový počítač, který je vždy s tebou, jeho schopnosti jsou rozšířeny v důsledku cvičení, stolní počítač po delším používání ztrácí rychlost a za několik let ho musíš vyměnit. Mozek ti může sloužit až do devadesáti let. A za těch devadesát let, pokud ho budeš pravidelně cvičit, si budeš schopný pamatovat i přes stáří více, než jsi schopen si pamatovat teď, jako mladý. Tvoje paměť bude stále skvělá. A dokonce, bude to zdarma. A bez léků.

Pak je zde historická paměť, která nesouvisí s fakty tvého života nebo s tím, co sis přečetl. Ona uchovává ty události, které se staly před tvým narozením.

Pokud dnes jdeš do kina, musíš přijít na začátek filmu. Když film začíná, jsi celou dobu jakoby vedený rukou, která ti vysvětlujete, co se děje. V době mého mládí jsi mohl do kina přijít kdykoli, dokonce i uprostřed filmu. Museli jsme pořádně přemýšlet o tom, co bylo předtím. Pokud se ti film líbil, mohl jsi zůstat a sledovat ho ještě jednou a zjistit, jestli byla naše dedukce správná. Život je jako sledování filmu v mém čase. Rodíme se do doby, kdy se během stovek tisíc let děje mnoho událostí a je důležité vědět, co se stalo ještě před naším narozením. Je to důležité k lepšímu pochopení toho, proč se dnes děje tak mnoho nových událostí.

Dnes by tě škola (kromě vlastního kruhu čtení) měla naučit zapamatovat si, co se stalo předtím, než ses narodil, ale častokrát se jí to nedaří. Různé průzkumy veřejného mínění ukazují, že dnešní mládež, dokonce i univerzitní, narozená v roce 1990, neví, a možná nechce vědět, co se stalo v roce 1980, natož bylo před 50 lety.

Proč je však tak důležité vědět o událostech dávné minulosti? Protože tyto znalosti ti často pomohou pochopit průběh dnešních událostí a v každém případě, ti to pomáhá obohatit paměť, tak jako složení fotbalových týmů.

Věz, že svou paměť můžeš trénovat nejen pomocí knih a časopisů, ale také díky internetu. Ten je vhodný nejen pro chatování s přáteli, ale i pro studium světových dějin. Kdo jsou Hetiti a Kamizari? Jaká byla jména tří lodí Kryštofa Columbuse? Kdy vyhynuli dinosauři? Bylo na Noemově Arše kormidlo? Jakého předka měl býk? Před sto lety bylo víc tygrů než teď? Co víte o říši Mali? Kdo o ní pověděl? Kdo byl druhým otcem v historii? Kdy byl vytvořen Mickey Mouse?

Mohl bych klást otázky do nekonečna a byly by skvělými tématy k prozkoumání. To vše se musí pamatovat. Přijde ten den, kdy začneš stárnout a budeš mít pocit, že jsi žil tisíc životů, jako kdyby ses zúčastnil bitvy u Waterloo, byl jsi při vraždě Juliuse Caesara, navštívil jsi místo, kde Bertold Schwartz smíchal různé látky v maltě ve snaze získat zlato a náhodně vynalezl střelný prach (a tak by to mělo být!). A jiní tvoji přátelé, kteří se nesnaží obohatit svou paměť, budou žít jen jeden vlastní život, monotónní a bez velkých emocí.

Obohacuj svou paměť a zítra se nauč nazpaměť „La Vispa Teresa" (jednu z nejznámějších dětských říkanek v Itálii).

Umberto Eco