Slunce: skvělý lékař i zhoubný ničitel

Slunce může být skvělý lékař i zhoubný ničitel.

A záleží i na rodičích, jaký vztah k vůdci naší planetární soustavy předurčí svému dítěti.

Tímto článkem se pokusím reagovat na dotazy rodičů, které se množí zvlášť v období přicházejícího jara a prvních dnů s opravdu intenzivním slunečním svitem.

Jádro problému

Všichni víme, že pravidelný pobyt na slunci je nutný k zajištění dostatečného množství vitamínu D, který je pro děti a jejich zdárný růst nepostradatelný. Současně ale představuje sluneční záření rizikový faktor, proti kterému se lidé snaží stále víc chránit. Výrobci si platí reklamu, ve které jako nejlepší ochranu proti škodlivému záření, spálení pokožky i pro její regeneraci nabízejí své výrobky. Ty jsou nejen poměrně drahé, ale mají také řadu vedlejších nežádoucích účinků. Samotné mazání pokožky zabírá čas a následné ošetření pokožky po slunění také. Tím se problémový okruh uzavírá. Člověk ani pořádně neví, jak si správně počínat, aby dítěti poskytl to, co mu prospívá a co je mu po tisíciletí přirozené, současně se nachází ve víru protichůdných informací, ve kterých se nemusí vždy správně orientovat.

Všichni chápeme, že kůže představuje první linii obrany člověka proti poranění a infekci, její dobrý stav je určující pro pevné zdraví. Správně zvolená strategie vůči pobytu na slunci může stav a funkci kůže zlepšit, nebo také zhoršit.

Tímto článkem problém nevyřeším, nemám patent na ideální řešení ani na zodpovězení všech otázek, které se v té které rodině mohou vyskytnout. Pouze se pokusím sdělit svoji zkušenost a návod na řešení, které celkově zapadá do systému Kamevédy.

concept-summer-skin-care-accessories-top-view

Kůže, její funkce a přirozené mechanizmy

Imunitní funkce kůže spočívá v zajištění ochrany těla proti virům, bakteriím, mykózám, chemickým látkám a fyzikálním vlivům (včetně UV a UVB záření, UVA záření o delší vlnové délce bývá z převážné části odfiltrováno už ve vrchní ozónové vrstvě).

Zarudnutí kůže a novotvorbu pigmentu – melaninu, způsobuje záření UVB. Toto záření také umožňuje přeměnu vitamínu D v kůži na aktivní formu.

Metabolická funkce kůže spočívá v přeměně melaninu, vitamínu D a v tvorbě protilátek.

Povrch kůže je kyselý, pohybuje se v rozmezí od 4–5,5 pH. Tímto faktorem se kůže chrání před mikroby, kteří v tak kyselém prostředí obtížně přežívají.

Dalším obranným valem je symbióza mikroorganismů na kůži, které přeměňují dusičnany v potu na oxid dusnatý, čímž se chrání proti patogenním houbám.

Kůže má také termoregulační funkci, kterou otužováním posilujeme, případně "moderním" způsobem života devastujeme. Potem a mazem, pomocí sekreční funkce, jsou z těla přes kůži vylučovány škodlivé látky, kterých se tělo takto pohodlně zbavuje.

A potom má kůže ještě celou řadu dalších důležitých funkcí, které ale pro nás nejsou vzhledem k charakteru článku v tuto chvíli podstatné.

Už z tohoto malého výčtu kožních funkcí ale začínáme tušit, jak složité a vzájemně provázané jsou procesy probíhající na povrchu kůže. Vyvstává otázka, co se stane, když se člověk začne pomocí různých chemických přípravků "montovat" do tohoto specifického mikrosvěta a postupně tuto vyváženou balanci jednotlivých přirozených procesů naruší.

Slunce je přece užitečné, tak v jak vznikl problém?

Pravěkem počínaje lidé vůbec neřešili ochranu proti slunci. Jednak neměli ani tušení, že existují nějaké formy škodlivého záření a slunce považovali za životodárnou, příjemnou a přirozenou věc. Bylo spojováno s životem. Opak představovala smrt a temnota. Vzhledem k tomu, že se celoročně pohybovali mnoho hodin každý den pod širým nebem, byli na sluníčko zvyklí a neměli s ním problémy. Řešili prioritně otázky boje, lovu, reprodukce – tedy přežití. Pokožka těchto lidí byla všestranně vysoce odolná, takže jakákoliv chemická ochrana byla zbytečná. Původní lidé se mohli po celý den i v největším horku pohybovat na slunci, aniž by jim to působilo potíže.

První problémy vznikly až mnohem později, kdy člověk začal bydlet v domech a blahobyt mu umožnil vycházet stále méně do exteriéru. Moderní člověk se přestal pravidelně a celoročně pohybovat na slunci, takže pokud se na něm náhle objevil bez předchozí přípravy, spálil se. Hledal tedy prostředky, pomocí kterých by se ochránil. Jednalo se o pokrývky hlavy, oděvy, brýle a celou škálu opalovacích přípravků. Dřívější zbytečnost se postupně stávala nutností, protože lidská pleť ztratila přirozenou odolnost a tudíž ji bylo třeba začít chránit proti následkům nárazového pobytu na slunci.

Jak tedy kůži udržet v optimálním stavu?

Velmi zjednodušeně řečeno, toto je naznačení dvou základních přístupů ke slunění:

Na jedné straně máme permanentní zvykání na sluneční záření jako na naprosto přirozený jev od dětství. Zde hraje roli správné načasování, přiměřenost, systematičnost a pravidelnost.
Na straně druhé převládá preference dlouhodobého pobytu v interiéru, typická pro život v komfortu, který ale jako průvodní jev způsobuje ztrátu odolnosti – v tomto případě proti UV záření.

My jako rodiče rozhodujeme také o tom, jak naše dítě bude snášet slunce. Zda pro něj bude problémem a bude se před ním muset pečlivě chránit, nebo naopak dokáže využít blahodárného a nezastupitelného vlivu slunečních paprsků pro své zdraví i pro komfortní a ničím nezatížený přirozený pohyb na čerstvém vzduchu.

Jako v mnoha jiných ohledech také v tomto případě mají velký vliv první roky života. Máme na výběr, zda dítě na sluníčko nebudeme dávat vůbec či pouze sporadicky, nebo ho začneme velmi brzy a po velice malých dávkách přinášet na slunce, aby dostalo dobrou šanci vytvořit si z něj "celoživotního přítele".

Osobně se samozřejmě kloním k velice časnému, citlivému a postupnému přivádění dítěte na sluníčko. Komplexní rozvoj dítěte to vlastně po praktické stránce vyžaduje. Pohyb, rozvoj, příroda, návrat ke kořenům – to je podstata Kamevédy. Tento proces jde ruku v ruce s budováním silné imunity a otužilosti.

little-girl-crawling

Když dáme při aktivním pohybu už od časného jara dítěti pouze tílko a trenýrky, dopřejeme mu tím příjemný a přirozený komfort volného pohybu, otužujeme ho na chladnějším vzduchu a současně jej zvykáme na sluníčko, které na přelomu jara a léta ještě nemá nebezpečnou intenzitu, ale už na pokožku působí a mírně opaluje. Dítě dostane šanci účinně připravit svoji pokožku na období pozdního jara a léta, kdy bude síla slunečního záření mnohem vyšší a kdy bude schopno zvýšenou úroveň své adaptace na sluníčko dokonale využít.

V rámci Kamevédy se snažíme být s dítětem celoročně v přírodě i na hřišti. Vozíme s sebou mnoho náčiní, ovoce, zeleninu a pití, ale většinou nic, snad kromě kšiltovky, jako ochranu proti slunci. Není to třeba, pokud se mu podaří odmala s přírodou srůst a stát se tak říkajíc její součástí. Kromě toho, chemická ochrana pleti je velká starost a obtíž navíc. Když dojedeme například na tenisový kurt na trénink, začínáme s rozcvičkou. Moc si nedovedu představit, že bychom nejprve vytáhli opalovací olej a celí se jím natřeli. Jednak bychom ztratili drahocenné minuty z času určeného pro rozvoj dítěte. Vyrobili bychom si tím jednu povinnost navíc, na kterou je třeba pokaždé myslet. Nebylo by ani moc příjemné mít na kůži vrstvu opalovacího přípravku, protože při prvních skluzech na antuce a úderech do míčku by nám antukový prach ulpěl na kůži a společně s potem by vytvořil nepříjemnou emulzi. Mnoho dětí má navíc různé odmítavé reakce na opalovací přípravky. Je to prostě jedna velká komplikace, které se při dodržení tohoto osvědčeného a velice jednoduchého postupu můžeme u zdravého a odolného dítěte jednou pro vždy zbavit. Když naše děti hrály tenis, probíhalo to vždy tak, jak jsem popsal. Nikdy jsme nepoužívali žádné opalovací přípravky, protože jsme poprvé na kurty vyráželi s koncem zimy, kdy větším problémem byla nízká teplota než sluneční paprsky. Jak začínalo být tepleji, odkládali jsme i vrstvy oblečení, což umožňovalo i postupné přivykání stále silnějšímu záření. Pokožka postupně zhnědla a byla dostatečně odolná i bez kosmetiky.

Běžný pobyt na slunci vs. dovolená u vody

Pak je tady ale jiná situace, kdy například rodina vyjíždí v létě na dovolenou k vodě. Tam chtějí lidé trávit celé dny jen v plavkách a pokud možno na slunci a ve vodě. I děti, které jsou celoročně na slunci, se na něm většinou pohybují v tričku a šortkách, takže mají na těle dost míst, které nejsou na takovou zátěž dokonale připravené. Dále si musíme uvědomit, že pokud vyjedeme k moři nebo k jiné vodě do teplejších nižších oblastí, v našich středoevropských podmínkách se dokonale na přesun a podmínky zde sem připravit nedokážeme. Je to dáno tím, že hodnoty UVB záření, které proniká do hlubších vrstev kůže a je odpovědné za její spálení, se při našem přesunu do tropů zvyšují až pětinásobně. Proto i velmi dobře opálené děti musí začínat někde v Itálii nebo v Egyptě téměř od začátku a velice krátkými pobyty na slunci si musí na takovou intenzitu záření teprve zvykat.

Podobné je to s nadmořskou výškou, hodnoty UVB stoupají s každým metrem nadmořské výšky (ve výšce 3000 m. n. m. je hodnota UVB záření vyšší o 40 % než na úrovni moře) a je třeba s tím počítat zvlášť u dětí.

Lidé, kteří odjíždějí k moři rovnou z kanceláře nebo ze školních lavic, a na slunci se pohybují minimálně, musí v takovém případě nevyhnutelně sáhnout po opalovacích přípravcích s vysokým ochranným faktorem nebo se na slunci pohybovat jen omezeně. Tady je volba jednoznačná. Pokud tak neučiní, kůže takový nápor nemůže bez poškození zvládnout.

baby-boy-beach-sunset

FOTOTYP: Významný činitel v odolnosti kůže

Fototypů kůže je celkem šest. Problematičtější jsou první fototypy, tedy fototyp 1–4. Fototypy 5–6 charakterizují lidi tmavé barvy pleti. Odborné zdroje uvádějí, že fototyp 1 se nikdy neopálí, nikdy nepigmentuje. Pro jeho nositele jsou charakteristické blond nebo rezavé vlasy, velmi světlá kůže, případně pihy. Naopak fototyp 4 se téměř nikdy nepopálí a vždy silně pigmentuje. Charakteristické jsou tmavé vlasy a tmavší typ kůže. Domnívám se ale, že tyto strohé poučky nejsou úplně přesné. Z vlastní rodiny vím naprosto jistě, že i jedinci tmavé barvy pleti původem z Afriky se spálí a následně se jim oloupe kůže, pokud se na slunci objeví na delší čas bez předchozí příprav. Na druhé straně i jedinci, kteří by se podle těchto tvrzení nikdy neměli opálit, si dokážou postupem času vytvořit určitou ochranu, která jim umožní zvládat bez úhony alespoň krátkodobější pobyt na slunci nutný k vykonání nějaké práce nebo k podání sportovního výkonu.

Odborníci tvrdí: Čím je kůže světlejší, tím více je třeba ji chránit. To je oficiální stanovisko.

Z hlediska Kamevédy zastávám podobný, přesto významově odlišný názor:
Čím je kůže světlejší, tím déle trvá, než získá vyšší odolnost proti slunečnímu záření přirozenou odolnost.

Jak dospět k dobré odolnosti kůže?

Zhruba měsíc před cestou k moři zvýšíme frekvenci i délku pobytu na slunci, současně se snažíme minimalizovat plochu oblečení
Částečně upravíme stravu s důrazem na potraviny obsahující vitamíny skupiny B, a hlavně Beta karoten
Po příjezdu do letoviska nepodlehneme pokušení být na slunci celý den, ale začínáme velice opatrně. Nedovolíme dětem, aby se slunily na lehátku, ale čas na pláží trávíme hrami nebo pobytem pod slunečníkem. Děti by nejprve měly být na přímém slunci bez kšiltovky a trička jen pokud jsou ve vodě. Večer prvního dne a ráno druhého dne zkontrolujeme stav kůže dítěte a podle toho případně o několik procent prodloužíme pobyt na přímém slunci
Dítě se může spálit i během šnorchlování ve vodě, protože záda a nohy jsou v tom případě vystaveny přímému slunci. Voda ho omývá a chladí, takže horko necítí. O to rychleji se může spálit. Je vhodné na počátku pobytu u moře chodit šnorchlovat v přiléhavém tričku a v plavkách chránících nohu až po kolena, abychom předešli spálení.
U dítěte, které jsme nestihli dopředu dokonale adaptovat na sluníčko, raději preventivně sáhneme alespoň dočasně po kvalitních opalovacích přípravcích. Držet ho co nejvíc ve stínu a použít opalovací přípravky s vysokou ochranou schopností, to je v takovém případě jediná možnost, která nám zbyla
Na stupeň odolnosti kůže má velký vliv také kvalita její hydratace. Důležitou roli hraje dostatečná konzumace vody té nejvyšší kvality, s menší molekulární stavbou, která dokonale a velice rychle proniká do buněk. Geniální řešení problémů bývá nejjednodušší. O vodě jako všeléku zase příště.