Stravování v zimě

Některé potraviny svými látkami organizmus více nebo mírně zchlazují, jiné ho ohřívají.

Proč bychom tomu měli věnovat pozornost? Proč je toto téma dnes aktuální a dříve jsme ho neřešili?

Naše babičky a prababičky to totiž v tomto ohledu měly jednodušší - jedlo se to, co bylo, co příroda dovolila. Dalo by se i říci, že stravování našich předků bylo přirozenější.

Jak se stravovali naši předkové a jak jíme my?

Příroda jim totiž v létě přirozeně vydala více ochlazujících potravin, zatímco v zimě se potom žilo ze zásob, které jsou sušením nebo jinou úpravou zbavené ochlazujících látek, anebo jsou přirozeně hřejivé během celého roku (pikantní koření, obilniny, tepelně opracované maso - např. vnitřnosti, vejce, kozí a ovčí sýry, vařená zelenina, červené víno, křen, česnek, cibule, chřest, med, úhoř či losos, růžičková kapusta, dýně, vodnice, špenát, kukuřice, pohanka apod.). Díky tomu byla naše strava přiměřená ročnímu období a potřebám organizmu během něj.

To už dnes neplatí, dnes jsou lehce dostupné téměř všechny potraviny i v zimě. Dovozem k nám proudí spousta surovin z teplejších krajin a také u nás se dopěstovávají letní suroviny ve sklenících v umělých podmínkách.

Jaký je rozdíl mezi teplými a studenými potravinami? A co s námi studené potraviny v zimním období udělají?

Každá potravina má kromě biochemického složení také energetický efekt (zakřívá nebo ochlazuje), což má dopad na náš metabolismus a trávení (např. ochlazený organizmus nezpracovává dobře tuky, zahřátý organizmus zase nerad vidí hodně cukrů). Udržování energetické rovnováhy v těle je minimálně stejně důležité jako nutriční složení.  

Co je studená (ochlazující) potravina?

Ochlazující potraviny povzbuzují v těle prostředí chladu, tmy a vlhkosti. Pomáhají vyčistit tělo od toxinů a tepla, také ochlazují krev. 

Ochlazující potravinou nemusí být nutně jen něco skutečné studeného, co vyndáme z lednice. Například mátový čas obsahuje mentol, který ochlazuje, i když ho pijeme teplý. Naopak guláš, který obsahuje maso a pálivé chilli, je svojí povahou teplý a má na naše tělo zahřívací účinky, i když ho budeme jíst studený. 

V zimním období je důležité jíst víc takových potravin, které nás zahřejí a omezit ty, které nás ochlazují. Všeho však s mírou - myšleno především množstevně. Pálivá sušená paprika nebo zázvor jsou svojí povahou teplé a štiplavé, tělo zahřívají a ve větším množství vyvolávají pocení. A to je v zimě něco, co zrovna nepotřebujeme, pokud nejsme nastydlí a nechceme vyvolat pocení, které nám pomůže zbavit se škodlivin z těla. 

Které potraviny v chladnějším období omezit?

V zimě se vyhněme hlavně velkému množství syrové zeleniny či ovoce (hlavně tropického) a také větším porcím salátů. Do zimního jídelníčku naopak patří zavařeniny a kvašená zelenina. Je už částečně zpracovaná, zbavená ochlazujících látek a i když vlastně čerstvá, pro tělo je dobře přijatelná. Skvělé jsou i luštěniny a obiloviny - hlavní zimní potrava našich předků, která se dala jednoduše skladovat celou zimu.

Mezi u nás obvyklé ochlazující potraviny patří také např. káva, rafinovaný cukr, bílá mouka, ovoce, ovocné šťávy a džusy, lesní plody, kravské mléko sladké, rajčata, meloun, jahody, máta, okurky, hlávkový salát, syrové maso a nezrající sýry.

Neznamená to však, že si je občas nemůžeme dopřát, neměly by však v zimě převažovat nad těmi zahřívacími.

Pojmy zahřívací a ochlazující bývají často v literatuře i na internetu spojované s čínskou medicínou a také seznamy potravin, které jsou s nimi spojované, odpovídají asijské stravě, ne naší domácí. I naše místní potraviny jsou však na tom úplně stejně - mají své biochemické nutriční a zároveň energetické složení a pro naše trávení jsou vhodnější. Malou výjimku v tom tvoří potraviny, na které si už odmalička jako děti téměř každodenně zvykáme a tak je přijímáme skoro stejně přirozeně jako ty naše domácí - např. rýže.