Jak vychovat zdravé dítě?
Velká část rodičů pohlíží na zdravotní potíže svých dětí jako na úkaz, který vznikl nikoliv jejich přičiněním.
Jakoby šlo o předem danou a jen obtížně ovlivnitelnou věc, se kterou se rodina musí nějak popasovat.
Téměř si nepřipouští fakt, že zdraví dítěte je z velké části formováno prostředím, ve kterém vyrůstá.
Výchova k odolnosti a otužilosti
Kamevéda se snaží rodičům odhalit možnosti, postupy a vlastně celou filozofii výchovy, která vede dítě k odolnosti, otužilosti a k pevnému zdraví, kterému se může těšit po velkou část života. Jsme přesvědčeni, že přístup k rozvoji a výchově dítěte hraje rozhodující roli i v oblasti jeho fyzického potenciálu a celkového zdravotního stavu. Toto tvrzení bych dnes chtěl opřít o názor prvotřídního českého alergologa a klinického imunologa Petra Čápa.
Kdo je Petr Čáp?
Doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D.
- vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie pražské Nemocnice na Homolce
- přednášející na 1. a 2. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy (pregraduální a postgraduální studium)
- autor publikací Alergologie do kapsynakl, Alergologie v kostce 2006 ad.
V prvním roce by dítě mělo vyrůstat v bakteriální špíně
Stanovisko imunologa Čápa je v souladu s metodikou Kamevédy, která vybízí rodiče, aby už v prvním roce života denně vycházeli s dětmi "...na slunce, vítr a déšť, na louky, sportoviště, do lesů a hor, k řekám, rybníkům a ke slaným mořím, aby je záhy seznámili s rozdílným podnebím, teplotou a s rozličnými mikroorganismy, s nimiž budou v kontaktu po celý zbývající život..."
Tak asi ve stručnosti zní doporučení obsažené v článcích a knihách Kamevédy, které se snažíme předávat už téměř tři desítky let ostatním rodičům.
Pan Petr Čáp nedávno formuloval tyto názory:
Má na vznik a rozvoj alergií vliv i prostředí, ve kterém dítě vyrůstá?
Existuje hygienická hypotéza, že dítě do jednoho roku života by mělo vyrůstat téměř "ve chlívě", myšleno v bakteriální "špíně", a být vystaveno rostlinným i živočišným alergenům. Když bude vždy jen ve sterilním prostředí, budete mu všude umetat cestičku a nakonec mu i vymetete střevní bakterie antibiotiky, tak organismus nezareaguje přiměřeně na obrovský mikrosvět, který je kolem nás, a nezíská vyrovnanost. Na všechno pak reaguje vyrážkou, otokem nebo jinou nepříjemnou reakcí. Dnes se mluví spíše než o hygienické hypotéze o potřebě pestrosti prostředí. Když organismus přichází do styku s různými podněty, má šanci naučit se fungovat vyváženě.
Jaké jsou nejčastější potravinové intolerance a alergie?
Nejvíc alergizují arašídy, ořechy, ryby, mořští korýši, celer, mléko, vejce, med, mák.
Jaký je rozdíl mezi intolerancí a alergií?
V případě alergií reagují například protilátky na alergeny. Pokud trpíte nesnášenlivostí například na mléko, tak vaše tělo není schopné natrávit laktózu, protože není ve střevní výbavě dost enzymu, který ji rozloží.
Jaká je vaše prognóza do budoucna, jaké množství alergenů bude zužovat lidi třeba za deset let?
Záleží, jakým směrem se bude společnost ubírat. Zda bude chemizace prostředí pokračovat a nesmyslné životní tempo narůstat. Když budou mít lidé čas udělat něco s nadměrným stresem, budou chodit do přírody a nebudou se tak štvát, aby si vydělali co nejvíc peněz, tak se situace může zlepšit. V opačném případě bude alergií dále přibývat. A záleží také na tom, čím bude lidstvo obklopené.
Máte nějakou zásadní radu pro rodiče?
Primární prevence alergií není známa. Ale jak už jsem uvedl, hodně záleží na tom, v jakém prostředí žije člověk v útlém věku. Je také dobré mít pestrou stravu, neničit mikroflóru střev antibiotiky v neodůvodněných případech a zvolnit životní tempo. Stres se podílí až ze 70 procent na vzniku všech chorob. Když lidé zvládnou oželet část svého luxusu ve prospěch kvality života, udělají to nejlepší pro své zdraví.
Závěr: Je to jen na nás, na rodičích
Když se zrodí člověk, nachází se v bodě nula a má možnost vydat se zhruba 360 směry - to je počet stupňů kružnice. A protože novorozeně se nedokáže samo pohybovat, o vykročení zvoleným směrem rozhodnou matky a otcové. Každá následující hodina života, program dne a týdne představuje ono vykročení, které určí směr dalšího života.
--------------------------------
Zdroje:
Adam Hejduk, Alergií přibude, pokud něco nezměníme. MLADÁ FRONTA DNES, 31. 7. 2023, s. 9
Alergie ze stresu a chemie. Bude hůř, pokud něco nezměníme, varuje lékař: https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/petr-cap-alergolog-alergie-pyl-potraviny-vcely-zdravi-leky.A230730_200140_domaci_misl#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=ona&utm_content=main
JUDr. Pavel Zacha
Předseda a garant spolku Kamevéda
- autor výchovné filozofie Kamevéda
- +420 775 178 805
- Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.