Každodenní péče o oči: tipy pro zdravý zrak

Oči jsou důležitou součástí našeho těla. V předchozím článku „Proč je důležité pečovat o své oči především v dospělosti?" jsme nakousli téma péče o oči. Je v něm vysvětleno, proč a kdy je péče o oči potřebná. Dnes bychom na toto téma rádi navázali a připojili k němu každodenní rady a tipy na to, jak o své oči pečovat u sebe i u dětí.

Pro čtení knih

Vzdálenost pro čtení

Přirozená vzdálenost čteného textu od očí se uvádí přibližně jako vzdálenost mezi kloubem ukazováku a loktem.

Nosíte-li brýle, sundejte je na čtení. Pokud bez nich na takovouto vzdálenost nevidíte jasně, přidržte knihu tak, abyste ji dokázali přečíst snadno a každým dnem se snažte knihu přiblížit k této vzdálenosti.

Většina očích lékařů ještě nedávno doporučovala nosit brýle neustále, protože technická medicína je to takto na školách učila. Od sedmdesátých let minulého století se však stále více ozývají hlasy těch, kteří pro letech praxe přicházejí na to stejné – že takovýto způsob jen kompenzuje neostrost vidění. Nepomáhá však oči uzdravit, naopak je udržuje „v komfortní zóně" a většinou se časem dioptrie pořád zvětšují.

Podpěrka

Kniha nebo jiné čtení by mělo být rovnoběžně s obličejem. Pamatujete si ty ´retro´ podpěrky ze školy? V první třídě se i dne doporučují na mnohých školách, postupem času se na ně však ve třídách i později v životě zapomíná a je to škoda. Tato nastavitelná podpěrka pomáhá udržet knihu ve správném úhlu.

Záložka „zvedni zrak"

Tato pomůcka je velmi jednoduchá a přitom tak důležitá. Brání přílišné koncentraci během čtení, pomáhá, aby byly oči uvolněné a zorné pole volné. Spolu s podpěrkou by byla skvělou pomůckou do prvních třída stala se pro děti přirozenou součástí čtení a učení. Dokázala by mnohým dětem ušetřit pozdější nošení brýlí proti krátkozrakosti.

Záložku s jednoduše vytvoříme z kousku tenkého kartonu, na který napíšeme nebo vytiskneme:

Zastav se!
Zvedni oči!
Podívej se do dálky!
Zhluboka se nadechni!
A teď mě založ o dvě strany dál!

A pak už stačí jen poslouchat záložku pokaždé, když se k ní dostaneme.

Pro dívání se do dálky je nejlepší podívat se ven z okna, ne jenom na okolitou zeď. Do čí větší dálky se zadíváme, tím lépe – upřít zrak na vzdálenější předmět, počkat než ho jasněji rozeznáme a trochu oči „promrkat".

Pro čtení z obrazovek

„V dnešní komunikační době je práce u obrazovek jednou z příčin zrakového napětí. Pravidelná práce s počítačem unavuje a namáhá zrak. Všimněte si, že když odcházíte od počítače, tak nevidíte tak jasně jako předtím?"

Tyto řádky napsal už v roce 1995 Jacob Liberman, doktor optometrie a oční lékař. I když jsou dnes kvalitnější, šetrnější, obrazovky než dříve, díky většímu začlenění elektroniky do našich životů (elektronické knížky, online noviny, chytré telefony apod.) se díváme na obrazovky stále více a napětí v očích nepolevuje.

Zrakové pomůcky

Při umělém světle z monitorů pracuje oko zase ještě trochu jinak. Je těžší s ním pracovat i na vzdálenost, která je při jiných činnostech (např. čtení knihy) pohodlná a to i bez brýlí. Při práci s monitorem se použití zrakových pomůcek (brýle, čočky) doporučují.

Procvičování očí

Během práce nebo čtení z obrazovky často mrkejme a zhluboka dýchejme, aby pohled nebyl strnulý. Uvolněného pohledu také pomáhá pravidelný pohyb očima zleva doprava, nahoru dolu a kroužení.

Záložka „zvedni zrak"

Stejné pokyny jako u čtení knihy přijdou vhod i u monitoru. Možná nejde rozlišit text na délky stránek, můžeme poslední výzvu ze záložky změnit z „A teď mě založ o dvě strany dál!" na „A teď si mě v budíku telefonu nastav za deset minut!".

Kvalita světla u monitoru

Pokud to je trochu půjde, mějme u monitorů přirozený zdroj světla – slunce. Pokud pracujeme doma, snažme se mít monitor v blízkosti okna nebo být v blízkosti osvětlení s úplným spektrem. O přestávkách vyjít ven na přímé sluneční světlo nebo si ho dopřát alespoň přes okno.

Děrované brýle

Dírkované brýle vznikly díky prvotnímu objevu Leonarda da Vinci, který své oči v každodenním životě trénoval a díky svým poznatkům také objevil pohled přes zaostřovací pomůcky (směrování světla).

Z jeho poznatků a objevů se později vytvořily děrované brýle, jak je známe dnes. Tyto brýle umožňují, aby na oko dopadaly pouze paralelní světelné paprsky, oko tedy nemusí tolik zaostřovat. Po prvním nasazení mají mnozí pocit, že vidí úplně jasně.

Tyto brýle však není vhodné nosit celý den a hlavně při nočním řízení, protože černý filtr omezuje zorné pole. Jsou dobrým pomocníkem během dne, při větší námaze očí na krátkou vzdálenost (celodenní práce u monitoru, s dokumenty, knihami). Nejsou ani pomůckou pro zlepšení oční ostrosti, dokážou ale očím ulevit při nadměrné námaze.

Sluneční brýle

Sluneční brýle jak je známe dnes byly původně vyvinuty v období první světové války pro letecké piloty, aby chránily jejich oči před osluněním ve velkých výškách, což bylo nejen nepříjemné ale často i nebezpečné. Ze zdravotní pomůcky se časem stal módní doplněk a dnes si bez nich skoro neumíme představit léto.

Pravidelné a dlouhodobé používání slunečních brýlí však snižuje citlivost fotoreceptorů v očích a způsobuje přecitlivělost očí na sluneční světlo.

Receptory v očích přináší tělu signály, že je světlo až příliš jasné a ostré a že by mohlo oko poškodit. V takových případech jsou brýle užitečné, chrání oči – např. při práci na přímém slunci během letního poledne, na pláži při opalování nebo na ostrém zimním slunci na sněhu. Pokud se však brýle nosí ze zvyku, i tehdy, když nejsou úplně potřebné, zvykne si oko na komfort a sníží se jeho schopnost rozeznat světelné výkyvy a přizpůsobit se jim.

Zvlášť u malých dětí je pravidelné nošení slunečních brýlí (hned jak vyjdou v létě z domu) nevhodné. Pokud má dítě oči v pořádku, většinou sluneční brýle nepotřebuje. Naopak. Dokud se dětské oko/tělo vyvíjí a roste, potřebuje přijímat celé spektrum přirozeného světla (tedy včetně UV).

Zdroj: Jacob Liberman