Proč 7 prvních let života rozhoduje?

Jezuité neměli k dispozici soudobé výsledky bádání z oblasti molekulární biologie o fungování lidského mozku, přesto se díky skvělé intuici a zkušenostem v oblasti výchovy proslavili slavným pořekadlem, ze kterého po staletí vycházeli:

"Dejte mi dítě, než je mu sedm, a bude mé navždy."

Tvrdí totiž to samé, co moderní věda 21. století.

John Brierley napsal knihu s podobným názvem,

 "7 prvních let života rozhoduje"

Rodičům a pedagogům doporučil zásady, kterých by se při výchově měli držet:

* Většina mozkové kůry je při narození jako nepopsaná tabule, jejíž povaha je určena dědičností.

* Co je dobře a správně založeno v malých dětech, také v nich pravděpodobně zůstane.

* Roky od narození do puberty jsou rozhodujícím obdobím, kdy schopnost učit se je na nejvyšším stupni pohotovosti.

* Růst mozku je spjat s růstem těla, proto podpora co nejlepšího tělesného vývoje v období do třetích narozenin může nejlépe zajistit dobrý vývoj mozku, tedy intelektu jedince.

* Mozek je při narození připraven učit se řeči.

* Člověk si vyvinul velkou schopnost nápodoby a nejmocnějším výukovým nástrojem je příklad rodičů a učitelů.

* Dítě se neučí z pasivně vnímané rozmanitosti zážitků, nýbrž z výsledků činů, které samo iniciovalo.

* Všechny druhy hry jsou zřejmě důležité pro rozumový, fantazijní a citový vývoj dítěte a jsou nezbytným spojovacím prvkem k dalšímu vývojovému posunu.

* Mozku prospívá rozmanitost a stimulace. Jednotvárné prostředí bez impulzů nepodněcuje fantazii a mozek je brzy ignoruje.

* Dítě si pamatuje jen ty věci, kterým věnuje intenzivní pozornost. Nic z toho, co pomíjí, zřejmě nezanechává v mozku paměťovou stopu.

* Dítě má nedostatek spánku tehdy, když je další den zjevně unavené. Unavené dítě si nemůže patřičně hrát, explorovat a učit se.

Při rozvoji dítěte musí rodiče vynaložit obrovskou porci energie a soustředění

Velké věci se rodí díky zvládnutí detailů. Na téma intenzivní práce rodiče při rozvoji dítěte jsem se už zmínil ve II. dílu Kamevédy, ale tím rozhodně nelze tuto věc považovat za vyřešenou, protože je zřejmě nesmírně důležitá pro výsledný efekt výchovy v rodině.

Naprosto nedostatečnou práci rodičů při budování dovedností, při učení i při tréninku, vidíme kolem sebe každý den. A vážných chyb se dopouštějí i ti, kteří se domnívají, že ve srovnání s okolím dělají pro své děti maximum.

Celé téma mohu nejvýstižněji uvést následujícím příběhem.

Lenka Hanuliaková: Ako sme zdolali bicykel

S naším synom Miškom (2r 11m) sme začali zrejme vo všetkom omnoho skôr vďaka tomu, že nám Kamevéda ukázala cestu. Naučila nás, že začať treba včas.

Pamätám si jedno radostné konštatovanie rodičov z okolia ohľadom ich 5-ročného dieťaťa: „On už vie sám bicyklovať!!!" No veľmi dobre si pamätám, čo mi na to vtedy povedal manžel: „Ak sa naše dieťa nenaučí bicyklovať do troch rokov, bude to moja osobná prehra". Nie preto, že by si chcel niečo sám sebe dokázať, ale dieťa si bicyklovanie môže užívať už omnoho skôr a napredovať potom aj v iných smeroch. Manžel mal šťastie, že mu to náš syn s ľahkosťou doprial - zvládnul to už ako 32-mesačný (2roky a 8mesiacov).

Lenka Hanuliaková: Moja osobná skúsenosť s viacjazyčnou výchovou

Ešte pred narodením nášho syna Miška som študovala rôzne materiály o bilingválnej výchove, pretože som bola touto myšlienkou veľmi nadšená. A keďže ovládam nemecký jazyk, chcela som to „upotrebiť" aj doma. Mnohí sa ma pýtali, že prečo nie angličtina? Jednak som angličtinu tak dobre neovládala a mysleli sme si, že s angličtinou sa dostane do kontaktu všade tak či tak. No ani tento jazyk sme nenechali len tak bokom. O dvoch názorových táboroch, ktoré sa vytvorili v našom okolí

na túto tému písať snáď nemusím, každý si vyberie cestu o ktorej si myslí, že je pre neho tá najlepšia.

Nejdůležitější učitel v životě dítěte? Rodič.

V rámci naší „Univerzity rodičovství Kamevéda" vítáme vstupující studenty, tedy rodiče* (většinou otce a matky), větou, která pasuje rodiče do pozice, kam v současném světě rozhodně náleží:

"Jste nejdůležitější pedagog v životě svého dítěte."

Vzdělávání v ČR - co s ním můžeme udělat my rodiče?

V dnešním článku se opět budeme věnovat českému vzdělávacímu systému, tentokrát z praktické stránky. Vzdělávací systém je moloch, který ze dne na den nezměníme. A než změníme, naše děti již budou nejspíš mít své vlastní děti, možná i vnoučata. Něco však přece můžeme udělat hned. Zamyšlení, inspirace a nápady na doplňující aktivity ke vzdělání najdete v další části textu.

Kreativita - cesta do budoucna

Každé dítě se je jiné. Již při narození dostane do vínku individuální předpoklady, vlivem rodiny a vnějšího prostředí získá specifické vlastnosti, až z něj vyroste dospělý, který disponuje jinou úrovní a strukturou talentu a kreativity. Jedná se o schopnosti, které jsou více vytvořené než vrozené.

Kreativita je vlastnost, která pomáhá lidem trávit život šťastněji a úspěšněji, protože ovlivňuje úroveň a efektivní využití všech druhů inteligence konkrétního jedince. Pojďme ji v našich dětech podpořit.