Být sofistikovaný při výchově dětí, to představuje z pohledu budoucnosti rodiny jednu z nejhodnotnějších profesí současnosti i budoucnosti.

Být dobrým rodičem, to vyžaduje být učitelem a trenérem VŠEHO!

Pokud byste měli vybrat jinou profesi, která by vyžadovala nashromáždění většího spektra znalostí a dovedností, nepodařilo by se vám to. Protože zvládnout rodičovskou roli v kvalitativní úrovni Kamevédy, k tomu potřebujete obsáhnout opravdu hodně. A aby toho nebylo málo, komplexní rozvoj dítěte probíhá v neustálé změně a pohybu, nový den překonává a mění den předchozí. Co stačilo včera, dnes už vaše dítě nedokáže uspokojit. Dynamika tohoto procesu se občas zdá být nad síly člověka, ale protože otcové a matky jsou hnáni mohutnými rodičovskými pudy a vazbami, zvládají vytvářet stále novou a novou energii nutnou k naplnění svého náročného poslání.

Nejeden z vás jistě namítne, že pouštět se na tak náročnou cestu "kvůli jednomu dítěti" se snad ani nevyplatí.

A tady bych chtěl upozornit na fakt, který jsem si nejprve uvědomil při zodpovídání otázky, zda má vůbec smysl dávat dcery na sport, když jejich zaujetí v devadesáti procentech případů nepřežije pubertu. Uváděl jsem již v první knize, že v USA zjistili sportovní "úmrtnost" u dívek v brutální výši 94 procent. K tomu se upínala úvaha, zda má smysl to vše podstupovat kvůli oněm šesti procentům úspěšných dívek, které u sportu vydrží až do dospělosti. A potom mi teprve svitlo, že i z těch dívek, které sportu zanechají, nicméně ho do nějaké míry ovládají, se později stanou partnerky, manželky a hlavně matky, které naučené know-how mohou předat - a třeba i mnohem lépe zúročit - při výchově svých dětí.

Chci tím sdělit, že pokud se dítě pod vedením svých rodičů něčemu naučí, nepadá ten veškerý čas a energie věnovaná této činnosti do nějaké pomyslné propasti zmaru a zbytečnostií v případě, že se nakonec nestane sportovním profesionálem. Naopak, život běží dál, předaná energie se neztrácí, ale dojde k jejímu uvolnění v dalším průběhu života, kdy na scénu přichází další pokolení.

A úplně stejně je tomu v případě, pokud se jako rodiče naučíme zvládat výchovu dětí, motivovat je a učit dovednostem a znalostem. Je to umění, které vyžaduje správný timing, velkou míru zkušenosti, citu a talentu promlouvat k dětem řečí, které rozumí a která ho v daný moment baví. Je to schopnost stát se jejich rovnocenným partnerem, "dívat se jim ve stejné výši do očí" a ukazovat jim tu správnou cestu dopředu.

Když otec nebo matka uposlechne svůj vnitřní hlas, odmítne pohodlí a začne učit své dítě rvát se s okolním světem, otevře tím komnatu obrovského dobrodružství, které může prožít spolu s ním. Učí své dítě, sám se při tom mnoho naučí a ještě víc pochopí o zákonech přírody i lidského života. Když někdo absolvuje tuto roli, ať už vychová dítě podle původních představ nebo ne, stává se mnohem zkušenějším a sofistikovanějším vychovatelem. Jeho představy už minimálně jednou prošly praxí, za desítky let nashromáždil obrovské penzum informací. A je opravdu velká škoda pro celou rodinu, pokud se tento obrovský potenciál nedaří využít také v momentě, kdy na scénu přichází vnuci - tedy další generace volající po komplexní výchově.

Prarodiče si většinou mnohem naléhavěji než mladí rodiče uvědomují obrovskou hodnotu toho, když se někdo v rodině dítěti opravdu systematicky věnuje a klade si při tom nemalé cíle. Stejně často se ale setkávají s velice nezralými postoji svých dětí, které si na prvním místě chtějí užívat života, věnovat se zálibám, přátelům a koníčkům, a nejsou tak nějak připravení a vnitřně nastaveni k tomu, aby se mohli rozhodnout nadstandardně se věnovat svým dětem. A protože prarodiče už vědí, o jak velký a nesnadný úkol by se jednalo, nechtějí se nechat vlákat do hlavní role něčeho takového, protože tuší, že už by se jim nedostávalo sil.

V každém případě je pozitivní, když nabyté know-how prarodičů najde uplatnění při výuce vnoučat a dalších dětí nacházejících se v rodině. Znáte to, chcete dítě něčemu naučit a ono to nejde. Jednou se o něco pokusí, nejde to a tak odmítne pokračovat. Dnešní děti nejsou příliš trpělivé v překonávání překážek v reálném světě, raději tak činí ve světě virtuálním. Umět je přivádět zpět na správnou cestu, udržet jejich zájem a pozornost v reálném světě, to je jedním z hlavních úkolů úspěšné výchovy v rodině v současné době. Té vládnou především moderní komunikační technologie, jenže lidské tělo se prozatím odmítá tomuto technologickému diktátu dnešního světa podřídit.

Příčiny srdečních vad u dětí

Vlivem nezdravého životního stylu se stále více plní dětskými pacienty také ambulance kardiologie. Počet nikoliv vrozených, nýbrž srdečních vad získaný nevhodným životním stylem výrazně přibývá.

Dětský kardiolog MUDr. Jiří Hostaša je zakladatelem pražského centra Kardiosport.

Ten se kromě dětských pacientů se srdečními problémy věnuje i sportovcům. Podle jeho názoru jsou hlavními příčinami nárůstu srdečních vad obezita, nebo přílišné a jednostranné zatížení dětí při sportu. Naproti tomu se výskyt vrozených srdečních vad v poslední době v podstatě nemění. Na tom se podílí fakt, že vrozené vady zjištěné už v prenatálním období pomocí screeningu často bývají důvodem, proč se ženy rozhodnou k přerušení těhotenství.

Zaměření matek na dokonalost

"Jednoduše řečeno, ženy v České republice chtějí zcela zdravé dítě, což je podle mého soudu naprosto chybná interpretace výsledku prenatálního screeningu. Promítá se do ní současný trend touhy po dokonalosti ve všech ohledech."

Příčiny 90 procent vrozených srdečních vad jsou neznámé, zbylé procento má na svědomí zevní prostředí a genetika. Oněch 90 procent zahrnuje i souvislost mezi srdeční vadou  a početím dítěte metodou umělého oplodnění. "Naše zkušenosti z dětského kardiocentra to potvrzují. Musíme ale brát v potaz také fakt, že lidé, kteří jsou nuceni podstoupit umělé oplodnění, nespadají do průměru, často jsou starší, nemocní. Příroda někdy ví, proč se konkrétnímu páru nedaří zplodit potomka přirozenou cestou." Vysvětluje kardiolog Hostaša.

Jakkoliv nejasné jsou příčiny vad vrozených, hlavní důvod získaných srdečních vad, kterých přibývá, je naopak pro lékaře zcela zřejmý: dětská obezita nebo naopak přílišné jednostranné zatížení při sportu.

Pro Čechy jsou typické dva extrémy

"Jsou to dva extrémy. Češi jsou buď obézní a bohužel na správnou výživu a míru pohybu nehledí ani u svých dětí, nebo je naopak extrémně přetěžují," upozorňuje kardiolog. Podle něj může být jednostranné přetěžování organismu při výkonnostním sportu pro dětské srdce stejně škodlivé jako nulový pohyb a obezita.

"Nedávno jsem vyšetřoval tenistku, která v 11 letech trénuje šest až osm hodin denně," varuje MUDr. Hostaša před jednostrannou zátěží a před přehnanými ambicemi rodičů, které někdy vedou i k tomu, že víc než zdraví dítěte je zajímá razítko, které potřebují získat od lékaře pro konkrétní sport. Přecházení těchto signálů a varování může po pár letech skončit i tragicky.

Ohledně budoucích problémů se srdcem tiká ale v Česku ještě další časovaná bomba. Kardiologové teď stále častěji řeší u teenagerů případy hypertenze, tedy vysokého krevního tlaku. "Způsobují ji sladké limonády a energy drinky. Pokud je děti začnou popíjet v dětském věku, mohou mít ve čtyřiceti letech srdce stejně výkonné jako osmdesátník," varuje MUDr. Hostaša.

..............

Komentář Kamevédy: Pavel Zacha

Pro dítě třeba i v jedenácti letech nemusí být vůbec přehnaná pohybová aktivita v délce šesti až osmi hodin denně, pokud dítě prošlo od narození adekvátním vývojem Kamevéda, je zdravé, miluje pohyb a tento pohyb je různorodý. Samozřejmě, pokud by se jednalo pouze o hraní tenisu, mohlo by se jednat o jednostrannou intenzitu pohybového i psychického zatížení devastujícího charakteru, které by se neobešlo bez zdravotních následků.

Dalším důležitým bodem článku je snaha některých rodičů podporovat děti a jejich výkon energetickými nápoji. Na vlastní oči jsem viděl rodiče, kteří podávali svému devítiletému synovi silný energetický nápoj na bázi kofeinu před každým tenisovým zápasem na jeden set, kterých ten den odehrál celkem pět. A musím říct, že se vůbec nejednalo o ojedinělý jev. Tito rodiče v diskusi svoje postoje obhajovali a vůbec neměli pocit, že by činili něco špatného.

Proto je důležité matky a otce v tomto ohledu vzdělávat, aby se dařilo včas zabránit zbytečným rizikům a poškození zdraví sportujících dětí.

V průběhu fotbalového mistrovství světa můžeme snadno motivovat dítě k pohybu

Pokud mají vaše děti vlažnější vztah k pohybu, je možné využít velkolepé sportovní události k zesílení zájmu o sport. Takový emočně silný prožitek může stát na počátku obratu směrem k pohybovým aktivitám, pokud je dítě ještě tvárné - tedy v útlém dětství. V těchto minutách vrcholí tenisové French Open. Dovolte dětem sledovat od počátku tyto emocemi prosycené finálové zápasy, s těmi slavnostními nástupy a okamžiky před zahájením, kdy je atmosféra doslova elektrizující a plná očekávání.

Fotbalové mistrovství světa  představuje globální sportovní akci, na které bude takových zápasů k vidění dostatek. Je snadné využít tyto události k podpoře dětské pohybová motivace. Nic to nestojí a tato pomoc se nám sama nabízí. Protože předškolní děti kopírují své rodiče, zahrajme jim malé divadlo. Udělejme si čas na sportovní přenos, přidejme zajímavé informace a nechme se unést dějem. Prožívejme skvělé akce, pějme chválu na nejlepší fotbalisty, komentujme pozitivně dění na trávníku, sázejme se o to, kdo vyhraje nebo který hráč dá v zápase branku. Také není od věci vypnout si mobilní telefon, abychom nemuseli během zápasu řešit "neodkladné" záležitosti.

Nebuďme před dětmi negativní ani zlí, nenadávejme hráčům ani se jim neposmívejme, děti jsou na to velice citlivé a vulgární jednání je odrazuje. Dopřejme jim, aby pochopily, že sport je skvělý fenomén, že to je výjimečný dar a je štěstí hrát si s balónem, smět si tímto způsobem užívat života. 

Chce to jediné. Uvedomit si, že chceme od výjimečného zápasu splnění přesně takového cíle a pracujme promyšleně pro jeho naplnění. Provádíme přece veledůležitou práci, protože na počátku sportovního rozvoje dítěte musí být jeho vnitřní chtění, které je třeba dobře založit. Máme k tomu veškeré vybavení, jen je třeba tento potenciál využít a nepromeškat ten správný věk a okamžik.

Jakmile děti uvidí, že jsou pro nás tyto události zajímavé a důležité, vedeme je k tomu, aby se staly důležité i pro ně. Nespěchejme na ně. Nechtějme po synovi, aby si chtěl hned po zápase jít zakopat s balónem na zahradu a nebo aby už po úvodních hymnách žadonil o přihlášení do místní fotbalové přípravky. Nechme to množství emocí a informací v dětech dozrát, zapůsobit do hloubky v jejich nitru. Ony si to také musí zpracovat a promyslet, i když často jednají spontánně a velice rázně.

Takové motivační dozrávání se skládá z mnoha informací, děti se ptají rodičů na nejrůznější souvislosti, dychtivě zaplňují bílá místa ve svých mapách poznání. Záleží hodně na nás, jak jejich hlad po těch správných informacích dokážeme uspokojit a zda máme talent a cit, který nám v pravou chvíli napoví slova, která potřebují a chtějí slyšet.

Všechno to vypukne už ve čtvrtek od 17.00 hodin.

Strategie zdravé výživy v rodině

Rodiče mají velikou šanci nastavit svým potomkům už od batolecího věku správné výživové návyky. Pokud naučíte své dítě už tak brzy jíst pravidelně každý den syrovou mrkev, okurky, rajčata a papriky, založíte kvalitní návyk, kterého je možné se držet po celý další život. Zelenina je vzhledem ke své zásaditosti a obsahu cenných látek ještě hodnotnější stravou než ovoce, ale jakmile se ji děti nenaučí konzumovat už v mládí, později se jí vyhýbají a ona se k jejich veliké škodě pohybuje jen na samém okraji jídelníčku.

Pokud se tak už stalo a děti nám odmítají konzumovat zeleninu, semínka, bylinky a další hodnotnou stravu, zbývá nám ještě jedna možnost. Potají doplňovat tyto potraviny do oblíbených jídel nebo nápojů. Jde mi pouze o návod, vyčerpávající popis všech možností snad ani nejde vytvořit, protože jich existuje bezpočet.

Mohu uvést pouze příklad.

Snad každé dítě má rádo jahody, jahodovému koktejlu snad nikdo neodolá. Děti ho mohou pít každý den. Problém tkví v tom, že tento nápoj je sice zdravý, ale současně to není žádný výživový super drahokam. My si jej ale můžeme vytvořit. Pokud přidáme do mixéru vedle mléka, lžičky medu a jahod ještě lžíci sušené kustovnice čínské, lžíci chia semínek a několik lístků baby špenátu, získá toto smoothie úplně jinou výživovou hodnotu než obyčejný jahodový nápoj.

Trik je v tom, že hlavně na počátku nesmíme podíl ostatních příměsí přehnat a vše musíme dokonale rozmixovat, aby děti nepoznaly, že jim jejich oblíbený nápoj něčím obohacujeme. Pokud nereagují, můžeme podíl nutričně hodnotných doplňků postupně zvyšovat.  

Arnold Schwarzenegger o atmosféře, kterou by měli rodiče vytvořit svému dítěti

V době, kdy slavný politik, herec a sportovec Arnold Schwarzenegger v USA působil jako předseda Prezidentovy rady pro tělovýchovu a sporty, poradil na jedné přednášce rodičům tento postup:

"Vytvořte všude doma prostředí, které vaše dítě od samého narození nadchne pro smysluplný tělesný pohyb.

Vytvořte z radosti z graciézního pohybu podstatnou součást rodinného života a vnukněte dítěti toto potěšení - pomocí pohybu, hraček, her a nejrůznějšího náčiní, ba i převrácením bytu naruby.

Neexistují žádná pravidla ani předpisy jak na to - záleží jen na rodičovské intuici a představivosti.

Udělejte vždycky z nabývání dovedností zábavu. Ať se vašim dětem nikdy nejeví jako práce!

Vaše hrátky rozvíjející dovednosti nechť jsou krátké a plné radosti.

Využijte tvůrčím způsobem času při zvládání různých dovedností tak, aby dítě zaujaly a udržely jeho pozornost.

Čím více toho víte o duševním a fyziologickém rozvoji kojence, batolete a předškoláka, tím lépe můžete svoji roli zvládat."

Ano, lze jenom zatleskat těmto myšlenkám a doporučením. Hra, invence, fantazie a zábava - to jsou základní prvky výchovy, s jejichž pomocí můžeme nejlépe své dítě začít připravovat na život.

Vytvořme z učení zábavu, která nás bude pohlcovat stejně vášnivě a hluboce jako naše dítě. Předvádějte mu stále znovu a znovu nefalšovanou radost z pohybu, předveďte mu na svém příkladu, jak je pohyb skvělý a jak se při něm dokážete bavit. A vaše dítě vás velice rádo napodobí.

Vy musíte být tím prvním hybatelem - ukažte svému dítku správnou cestu. A pak už budete jen žasnout, jak rychle se bude rozvíjet a jak mnohočetně vás dokáže rozesmát a překvapovat.

Pavel Zacha

Výchovný paradox

Až během posledního čtvrtstoletí vědci zjistili a potvrdili, že první roky života jsou pro další osud lidského individua určující. Z toho vychází také celá filozofie a metodika výchovy Kamevéda. Otázkou ale je, proč tento mimořádně důležitý fakt zůstával skrytý pozornosti lidí po celá pokolení. Jak je možné, že něco tak důležitého pro osud jedince lidé neobjevili už mnohem, mnohem dříve?

Těch důvodů je jistě celá řada, ale někteří se dnes přiklání ke zdůvodnění, že celý tento jev způsobený tím, že člověk si v dospělosti, kdy se stává rodičem a pedagogem, z prvních tří let života téměř nic nevybavuje. Jak jsme zde již prezentovali, děti si pamatují své mládí dokonce včetně porodu a snad i některé okamžiky před ním v prvních třech letech svého žití velice dobře, ale později jsou tyto informace a zkušenosti uloženy hluboko do mozkových schránek, odkud si je člověk nedokáže v běžné situaci znovu vybavit. Existují jedinci, kteří si dokonce v dospělosti nepamatují žádné momenty od věku 7,5 roku.

To jsou obecná fakta a člověk od člověka se v tomto ohledu bude lišit. Obecně ale tato ztráta paměti z období raného mládí měla za důsledek vytvoření předpokladu, že první roky nejsou z hlediska dalšího života  důležité a podle toho zřejmě k tomuto věku rodiče také po celá staletí a tisíciletí přistupovali.

Co si nepamatuji - to pro mě zřejmě nebylo zas až tak důležité.

To je běžná zkratka v uvažování lidí, kteří dříve neměli k dispozici informace, které máme dnes. Brali jsme po celé věky toto první životní období nikoli jako obrovskou příležitost k učení a rozvoji svého potomstva, ale jako životní periodu, kterou je třeba nějak překonat, aby bylo o něco později možno začít s rozvojem, výukou a vysvětlováním dějů kolem nás. Jak ale dnes víme, v pozdějším věku už můžeme ovlivnit mnohem méně, než v prvních letech života, co se potenciálu jedince týče.

Tato setrvačnost v myšlení lidí a ve výchovné praxi bude jistě přetrvávat dlouho. A ve společnostech, jako je naše, kde se daří u většiny měnit myšlení jen pomalu, to bude trvat ještě déle než v zemích, které jsou v oblasti výchovy vepředu.

Jednotliví rodiče ale mohou už dnes dopřát svým dětem velikou výhodu oproti ostatním, pokud se zažitým výchovným stereotypům vzepřou a nastaví mantinely výchovy dětí ve své rodině jinak - nově a moderně. Nemusí zůstávat ve vleku zastaralých představ o možnostech rozvoje dítěte a mohou dopřát svým dětem obrovskou, doslova strategickou životní výhodu.

Vůbec nic jim v tom nebrání.

Začínáme přípravu na příští ročník NHL

Vážení přátelé Kamevédy,

dítě je v této filozofii výchovy na prvním místě. Toto základní krédo se v současných dnech tak trochu obrací proti Univerzitě rodičovství, protože mám syna doma. Takže logicky musí být úplně na prvním místě, tak jak tomu bylo vždy v předchozích 21 letech. Nacházíme se v přípravné tréninkové fázi na příští sezónu. Některé partie ještě není možné plně zatížit, ale současně lze vždy dělat dostatek smysluplných věcí. Takže kromě starosti o stravu, organizaci a tréninkový program už mám velmi málo času na psaní článků. Na druhé straně v praxi prověřujeme nové metody a technologie, což je velice zajímavé a obohacující. Pevně věřím tomu, že za pár týdnů se tohle vše bohatě zúročí a bude pro Vás možné přidat množství zajímavostí, návodů a postupů, vše soustředěné v nových článcích pod jednotlivými rubrikami webu kamevéda.

V současnosti žije převážná část české hokejové enklávy mistrovstvím světa, ale nám jen tak lehce dobarvuje současnou atmosféru. Pro Pavla Zachu bude příští sezóna z hlediska jeho kariéry v NHL naprosto zásadní, přelomová nebo něco v tom duchu.

Tahle aktivní část roku, kdy je syn doma a můžeme si ho užít, popovídat si a dozvědět se spoustu informací, bude pro mě osobně letos delší, než v předchozím roce, za což jsem moc rád. Celý rok jsem docela tvrdě trénoval, abych teď alespoň trochu obstál. V praxi si vyzkouším nové věci, některé převratné a opravdu špičkové technologie, člověk se tím vždy zase posune o krok dál. Tyhle věci jsou tím nejlepším učitelem, oddělí smysluplná zrnka od plev.

Takže Vás tímto prosím o pochopení, o malé strpení a věřím, že v červnu, červenci a dalších měsících vše doženeme, a že to bude zase o trochu zajímavější.

Pavel Zacha st.